Co bakterie nezabije, to je posílí

12. únor 2010

Vynechání třeba jen jediné dávky antibiotik se nemusí vyplatit. Nižší než smrtelné dávky léčiv podle nové studie vyvolávají hypermutabilitu bakteriálního genomu a vznik rezistence.

Tradičně se na rezistenci bakterií vůči antibiotikům pohlíží jako na pasivní záležitost a výsledek náhodných mutací v bakteriálním genomu. V minulých letech ale vědci zjistili, že rychlost mutací se může zvyšovat, pokud jsou bakterie vystaveny stresovým faktorům. Takzvanou hypermutabilitu bakteriálního genomu mohou vyvolávat i samotná antibiotika. Výzkumníci z Harvardské univerzity zjistili, že antibiotika v bakteriálních buňkách zvyšují produkci volných radikálů, které způsobují mutace DNA. Ve vysokých dávkách radikály bakterie zabíjejí, ale otázkou bylo, jak budou účinkovat v koncentracích nižších, než jsou ty smrtelné.

V nové studii vědci vystavili bakterie Escherichia coli nízkým koncentracím tří druhům antibiotik - konkrétně norfloxacinu, ampicilinu a kanamycinu. Léčiva zvýšily produkci volných radikálů, které následně zrychlily tempo mutací. V případě norfloxacinu se rychlost oproti normálu zvýšila dokonce osmkrát. Experimenty také ukázaly, že nízké dávky antibiotik v mnoha případech nevyvolávají rezistenci jen vůči sobě samým, ale také dalším druhům léčiv. Důvodem je to, že působením antibiotik vzniká celá "zoo" různých mutantů.

Zdroj: Science Now, Boston University College of Engineering, Molecular Cell

autor: Martina Otčenášková
Spustit audio