Čínský prezident Si Ťin-pching neukázal na svého nástupce v čele strany

„Je to jasné potvrzení, že Si Ťin-pching bude vládnout až do 21. sjezdu strany v roce 2027, ne-li déle,“ míní politolog z Čínské univerzity v Hongkongu Willy Lam. Prezident Si má v rukou kromě nejvyšších funkcí ve státě a straně i vrchní velení ozbrojených sil a evidentně mu to zachutnalo.

„Nechce mít za zády někoho, kdo by mu dýchal za krk s nástupnictvím,“ komentoval vývoj pro agenturu AFP sinolog Jean-Pierre Cabestan. Pekingský politolog Chu Sing-tou podotýká, že všem sedmi členům výboru je nad šedesát roků. „V takové věkové skupině z logiky věci nástupce být nemůže. Generální tajemník bude zcela jistě pokračovat i po uplynutí příštích pěti let,“ řekl Chu. „Si je nepochybně na vrcholu moci a kariéry,“ domnívá se Willy Lam.

Zbavit se chudoby jako hlavní úkol

Podle prezidenta je hlavním úkolem vykořenit chudobu v zemi a nadále pokračovat v utužování stranické disciplíny. Komunistická strana Číny je s 89 miliony členů největší partají na světě, připomíná BBC. Politolog Ta-li Jang z Chicagské univerzity upozorňuje na to, jak uvolněně a klidně Si během volby vypadal.

Šestice jeho příštích nejbližších spolupracovníků naopak na pódiu působila daleko vážněji a napjatěji. „Je jasné, že Si je neoddiskutovatelným vůdcem, který má moc pevně v rukou,“ dodává Ta-li Jang. Fakt, že prezidentovy myšlenky byly zařazeny do stranických stanov a staly se oficiálním učením, nyní podle BBC prakticky znemožňuje kritiku hlavy státu.

Korunní princ na obzoru

Pekingská zpravodajka BBC Carrie Gracieová připomíná, že Si měl v posledních letech vyhlédnutého „korunního prince“, kterým byl jeho chráněnec, sedmapadesátiletý Čchen Mi-ner, předseda strany v Čchung-čchingu. Ve finále se ale Si Ťin-pching rozhodl jinak, i když vlivného politika nechal v širším politbyru. Čínská komunistická strana chystala volbu vedení ve velkém utajení a jedinou jistotou bylo před sjezdem zvolení prezidenta.

Si Ťin-pching zásadně inovuje stranu a její aparát, aby mohl nechat při starém to hlavní, totiž totální nadvládu čínských komunistů nad společností|foto: ČTK/AP,ČTK

„Oficiálně zahraničním reportérům tento informační půst nikdo nevysvětloval. Postranně nám ale sdělili, že na vině je právě náš agresivní reportážní styl. To je signál, že režim se rozhodl razantně kontrolovat domácí i zahraniční zpravodajství a potažmo celou mediální scénu,“ uvažuje Gracieová na stránkách serveru BBC News.

Vágní a nudné učení

Co se Si Ťin-pchingova učení týká, to je podle britské reportérky na první pohled velmi vágní a nudné. Má 14 bodů a hlava státu například vyzývá k „dokončení hluboké reformy“ či „rozvíjení nových myšlenek“. „To je potřeba přeložit do srozumitelnějšího jazyka. Když například Si vyzývá k harmoničtějšímu vztahu člověka a přírody, je to ve skutečnosti direktiva ohledně ochrany životního prostředí. Je možné, že Čína vsadí v energetickém mixu na obnovitelné zdroje,“ píše BBC.

Významný je i výrok o potřebě „naprosté kontroly strany nad ozbrojenými složkami“. „Ve vedení čínské lidové armády došlo k největší rotaci kádrů v novodobé historii. Prezident chce mít důstojníky zcela pod kontrolou,“ vysvětluje britská zpravodajská stanice. Za důrazem na udržení principu „jedna země, dva systémy“ a výroky o „sjednocení s mateřskou pevninou“ je zase nutno vidět jasné narážky na Hongkong a Tchaj-wan, upozorňuje BBC.