Čínský Nebeský palác ve vesmíru

Start jediného modulu této základní čínské orbitální stanice je plánován na rok 2011. Modul bude mít hmotnost téměř 9 tun a na oběžnou dráhu ho vynese dvoustupňová nosná raketa Dlouhý pochod 2F. Postupně se s ním během dvou let spojí čínští kosmonauti, kteří k němu přiletí v kosmických lodích Shenzhou (Božská loď). Tiangong 1 bude mnohem menší než úplně první orbitální stanice v historii - sovětský Saljut 1, který byl vynesen na oběžnou dráhu raketou Proton v roce 1971, vážil téměř 19 tun. Tím ovšem plány čínské pilotované kosmonautiky nekončí. V letech 2013 až 2015 odstartuje do kosmu mnohem větší stanice Tiangong 2. Ta už bude mít hmotnost kolem 20 tun.

A konečně koncem desetiletí kolem roku 2020 údajně už bude na oběžné dráze létat stanice Tiangong 3, která se bude skládat celkem ze 3 modulů. Hlavní modul se bude podobat centrálnímu modulu bývalé ruské stanice Mir nebo orbitálnímu modulu Zvezda, který je připojen připojenému k současné Mezinárodní kosmické stanici ISS. K němu budou připojeny dva další menší moduly, velikostí zhruba odpovídající starším ruským výzkumným modulům typu Kvant (ty byly také připojeny k již zaniklému Miru). . Celková hmotnost takto sestavené stanice bude 60 tun a tento orbitální přístav bude sloužit po dobu dalších 10 let. Některé zdroje uvádějí, že se Čína kolem roku 2020 možná také odhodlá k vyslání lidí k Měsíci. Zatím se ale nehovoří o přistání, tchajkonauti by Měsíc nejspíš jen obletěli.