Čínská rekordní ponorka

3. červenec 2012

Ponorka Jiaolong sestoupila do hloubky 7 062 metrů, je to druhý nejhlubší ponor vůbec a první v plně ovladatelném plavidle.

Čína před časem sestrojila speciální hlubokomořské pilotované plavidlo Jiaolong, které se teoreticky může ponořit do hloubky kolem 7 tisíc metrů. Čínští výzkumníci prokázali kvality ponorky v praxi a tuto teoretickou hranici dokonce mírně překročili.

Vědecká ponorka Jiaolong, pojmenovaná podle vodního draka ze staré čínské mytologie, sestoupila 27. června s dvoučlennou posádkou do Mariánského příkopu a dosáhla hloubky 7 062 metrů. Původně byla její limitní hloubka stanovena na 7 000 metrů, ale po sérii posledních testů tento limit technici zvedli dokonce na 7 500 metrů. Hlouběji se v posledních 50 letech ocitla už jen ponorka režiséra Jamese Camerona Deepsea Challenger. S ní tento amatérský výzkumník podmořského světa i kosmu letos v březnu dosáhl úplného dna světového oceánu. Stalo se tak opět v Mariánském příkopu, v přibližné hloubce 10 900 metrů.

<p> <iframe width="610" height="458" src="https://www.youtube.com/embed/bXaDNedhxVQ" frameborder="0" allowfullscreen></iframe></p>

Je zde ale jeden podstatný rozdíl: Cameronova ponorka má značně omezený pohyb v horizontální rovině a základními vlastnostmi se tak blíží klasickým batyskafům z poloviny minulého století. Vypadá jako vertikálně orientovaný doutník, je jednomístná a funguje spíš jen jako výtah pro cestu dolu a nahoru. Její pohyb ve všech směrech kolmých na vertikálu je v hloubce značně omezen, a to samozřejmě omezuje také možnosti navigace a výzkumu. Čínská trojmístná ponorka je oproti tomu plnohodnotné hloubkové plavidlo - je podmořským strojem s neomezenými možnostmi pohybu. Žádná podobná pilotovaná ponorka se prozatím neponořila hlouběji.

Čína si od tohoto “mořského draka” slibuje důkladný biologický a geologický průzkum hlubokomořského světa. Během posledních ponorů stroje se údajně vyskytly jen menší technické závady.

Je symbolické, že se tento rekordní ponor uskutečnil prakticky zároveň s operacemi ve vesmíru. S čínskou orbitální stanicí “Nebeský palác 1” se dvakrát úspěšně spojilo čínské pilotované kosmické plavidlo s názvem Božská loď 9.

Zdroj: Phys.Org

autor: Pavel Vachtl