Čichovým nervem, cévami nebo přes imunitní systém. Kudy koronavirus napadá nervovou soustavu?

Že covid-19 může napadnout náš nervový systém, se ví už dlouho. Náznaky, že tomu tak je, se objevovaly už od počátku pandemie. U některých variant viru tomu ostatně napovídala porucha čichu.

Čtěte také

Neurolog: Máme obavy, že by po ztrátě čichu kvůli covidu mohla následovat Parkinsonova choroba

Čichový nerv je totiž jakási výchlipka centrální nervové soustavy, takže přístup viru přes něj do nervové soustavy je vcelku jednoduchý. Existují ale i další hypotézy, vypočítává neurolog David Školoudík z Lékařské fakulty Ostravské univerzity: 

„Další cesta je přes cévy a hematoencefalickou bariéru. A pak to může být modulací imunity a aktivací imunitního systému, tohle může být ta třetí cesta, jak virus napadá centrální nervovou soustavu. U každého pacienta může být cesta jiná, nebo se mohou kombinovat.“

U každého pacienta může být cesta jiná, nebo se mohou kombinovat.
David Školoudík

Patrně právě to, jakým způsobem virus centrální nervový systém napadne, rozhoduje o tom, jestli budou mít lidé po prodělání covidu-19 nějaké neurologické problémy. Tohle všechno je ještě předmětem dalších výzkumů.

Je sice popsáno už pár případů, kdy nemoc u člověka spustila nějaké neurologické onemocnění, podle Davida Školoudíka by ale bylo nesprávné dělat z toho předčasné závěry.

Vědecké studie o neurologických nemocech a covidu-19 jsou totiž zatím provedené jen na jednotkách, maximálně desítkách pacientů. Je potřeba, aby byly obsáhlejší a zahrnovaly tisíce nebo desetitisíce lidí.

Zhoršení nemocí po covidu-19 

To, že covid-19 může mít u některých lidí vliv na mozek, už vědci prokázali. S jistotou ví, že covid zhoršuje prognózu u cévní mozkové příhody. A ví se i to, že covid-19 může stát i za zhoršením Alzheimerovy demence.

Čtěte také

Jen my dva a Parkinson. Dokumentární sonda do rozpadajícího se těla i vztahu dvou lidí

„Je také pravděpodobné, že koronavirus hraje nějakou roli u progrese Parkinsonovy nemoci, u roztroušené sklerózy. Stále se ale bavíme o velmi malém procentu pacientů, kteří covid prodělali a kteří mohou mít nějaké trvalejší neurologické příznaky,“ říká Školoudík.

Pacientů, kteří si po covidu stěžují například na velkou únavu, bolesti hlavy nebo nekvalitní spánek, je ale mnohem víc. Vědci tyto symptomy někdy popisují jako mozkovou mlhu – to je stav, kdy se člověk cítí vyčerpaný, někdy i zmatený, kdy má problémy s pamětí nebo pozorností a může trpět i zmíněnými bolestmi hlavy.

Mozková mlha je stav, kdy se člověk cítí vyčerpaný, někdy i zmatený, kdy má problémy s pamětí nebo pozorností a může trpět i bolestmi hlavy.

Tímto tématem se zabývali také vědci z Kalifornské univerzity v San Francisku. Podle vedoucí studie, neuroložky Joanny Hellmuthové, stojí za fenoménem mozkové mlhy imunitní systém, který infekce vybičuje k nežádoucí aktivitě. Podobné obtíže umí vyvolat i jiné koronaviry, virus HIV i další patogeny.

Neurolog David Školoudík ale upozorňuje, že někdy může být pro lékaře složité odlišit, jestli jde skutečně o následek covidu, nebo jiného onemocnění.

Poslechněte si celou Vědu Plus. 

Evropská komise chce masivně investovat do výroby mikročipů. A začínají kvést sněženky nebo lísky. Zdá se vám to brzo? Britští vědci zjistili, že první jarní rostliny kvetou v průměru o měsíc dřív než tomu bylo před čtyřiceti lety.