CIA má nového kandidáta na ředitele

Když je hlava státu v nouzi, není nic snazšího než odkázat větší kus odpovědnosti, jestli ne rovnou celou, na ty, kteří dodávali podklady pro dnes tolik zpochybňované rozhodnutí. Ředitel CIA George Tenet v červenci rezignoval, jak sám tvrdil, z osobních důvodů. Tomuto vysvětlení vzhledem k množství kritiky na adresu zpravodajců ale věří málokdo.

Předvést obětního beránka, který sloužil prezidentům jak z tábora demokratů, tak republikánů, tak elegantně, aby jako obětní beránek nevypadal, je slušný politický výkon. Jenže jen polovina nutné práce. Tou druhou je vybrat vhodného nástupce. Podle Bushových představ by měl mít dvě vlastnosti: být odborně zdatný a současně politicky přinejmenším loajální. Jeden kandidát potřebných kvalit se ale nakonec našel.

Pětašedesátiletý Porter Goss nemusí své profesionální kvality v oboru výzvědných služeb nikomu dokazovat. Než se v 80. letech minulého století jako republikánský člen Sněmovny reprezentantů vyšvihl do funkce předsedy jejího výboru pro zpravodajské služby, poznal tento obor mnohem dříve za služby v armádě a potom za deset let, kdy pracoval v sekci pro tajné operace CIA.

Kdyby nebylo zvláště těžké otravy krve, asi by Porter Goss v agentuře zůstal. Vynucený odchod do ústraní netrval ale dlouho. Politice se začal věnovat zprvu na místní úrovni na Floridě a potom ve Sněmovně reprezentantů v čele výboru pro zpravodajské služby. Lepší kariéru pro vysloužilého důstojníka CIA, který svůj poslanecký mandát obhajoval bez problémů, si těžko představit.

Gossova hvězdná hodina měla teprve přijít. Prezident George Bush se se svým loni zahájeným iráckým tažením dostal do úzkých. Společná vyšetřovací komise Senátu a Sněmovny reprezentantů propírala jak důvody, které k tažení vedly, i okolnosti teroristických útoků v New Yorku a ve Washingtonu z 11. září 2001. Porter Goss se jako jeden ze dvou předsedů komise osvědčil jako znalec i jako věrný politický spojenec George Bushe. Potměšilí kritici tvrdili, že zasloužilý kongresman v čele vyšetřovací komise neudělal nic, co by předem nedohodl s viceprezidentem Dickem Cheneym. Když bylo třeba najít nového šéfa CIA, jak by si George Bush mohl nevzpomenout na Gosssovy zásluhy a odbornost?

Volba, která vyhovuje chuti prezidenta, ještě ale nutně nemusí být správná volba. Zpravodajská služba není ledajaká instituce. Má-li sloužit svému účelu, má být odborně zdatná, nepochybně loajální a zároveň schopna doručit i zprávy, které nelahodí uchu adresátů. Jak řekl jeden z bývalých analytiků CIA, má-li mít práce zpravodajské služby smysl, je třeba říkat ne to, co chtějí ti nahoře slyšet, ale to, co se děje, a co nejlépe odhadnout, jaké to bude mít následky.

Prezident George Bush svým rozhodnutím nominovat na funkci šéfa Ústřední zpravodajské služby Portera Gosse vstupuje do nejistých vod. V době, kdy jsou Spojené státy uprostřed války s mezinárodním terorismem, je jistě zapotřebí, aby CIA měla stabilní a nikoli provizorní vedení. Nominovat ale jako ředitele vysoce exponovaného politika proslulého oddaností jedné straně, navíc pár měsíců před volbami, po kterých se může nájemník Bílého domu stejně lehce změnit jako zůstat stejný, znamená koledovat si o otevřený střet s opozicí. A protože nominaci ředitele CIA, který má status člena vlády Spojených států. podléhá schválení v Senátu, tak zástupci demokratů už ohlásili, že si na slyšení Portera Gosse dají setsakramentsky záležet. Ať už se bude navržený šéf zpravodajské služby svou odborností zaklínat sebevíce, málokdo uvěří, že tento vysoký státní úředník stojí při letošních prezidentských volbách stranou. A jestli v nich George Bush prohraje, tak nemusí Gossovo ředitelování trvat dlouho.