Chyby a skandály německé politické scény
Jeden z hlavních Murphyho zákonů zní: Co se může pokazit, pokazí se. Jestliže se může pokazit více věcí, vždy to bude ta, která způsobí nejhorší důsledky. Poslední události na německé politické scéně tuto moudrost plně potvrzují.
Ukázal to i výsledek včerejších voleb do městského parlamentu v Hamburku, kdy předseda sociálních demokratů Kurt Beck, ministerský předseda Porýní -Falcka, těsně před volbami neprozřetelně nevyloučil spolupráci s postkomunisty a lafontenovci ze strany Levice. Výsledkem však nebylo oslabení Levice, ale naopak její triumfální vstup do ctihodné parlamentní zasedací síně hamburské radnice. Křesťanští demokraté sice ztratili absolutní většinu, ale stále jsou nejsilnější stranou. Protože rozhádané vedení sociálních demokratů odmítlo po volbách ideu spolupráce se stranou Levice a neobdrželo ani dostatek hlasů, nemůže s oslabenými Zelenými uzavřít koalici. Otřesený Kurt Beck se z chybného odhadu situace snaží vymluvit a prohlašuje, že jeho názor byl "špatně interpretován". Faux pas se povedlo i křesťansko demokratickému ministerskému předsedovi Wolfgangu Böhmerovi, který minulý týden obvinil bývalou NDR z vražd dětí, protože povolila ženám od roku 1972 nekontrolované přerušení těhotenství. Aby toho nebylo dosti, Böhmer sám byl za NDR šéfem gynekologie ve východoněmeckém Wittenbergu, kde se potraty žen a dívek také prováděly. Tisk mu nyní po právu připomíná, že tyto ženy nyní postavit na roveň s vražedkyněmi, je "absurdní a falešné". Konzervativní Frankfurter Allgemeine Zeitung k tomu poznamenává, že to, co se připisuje NDR, se děje v řadě zemí, kde jsou státem garantované potraty samozřejmostí. Dnešní Allgemeine Zeitung přímo píše, že je to "nemravné vůči spoluobčanům z nových spolkových zemí. Ministerský předseda, který prohlašuje, že zabíjení dětí je pro někoho prostředkem plánování rodiny, je neúnosný.
V minulých dnech v Německu propukla jedna z největších finančních poválečných afér. Tamní zpravodajské službě BDN se podařilo získat údaje, týkající se několika set předních osobností ze všech oblastí života, které, ukládaly milionové příjmy do nadací v Lichtenštejnsku, aby je nemusely zdanit. V Německu se tak rozjela do nebývalé šířky i hloubky kontrola justičních orgánů a daňové policie neplatičů daní, doprovázená domovními prohlídkami u milionářů na celém území státu. Justiční orgány jim doporučily, aby se jim sami přihlásili, čímž se mohou vyhnout trestnímu stíhání.
Německá veřejnost nyní očekává jména provinilců a závěry, které z toho vyplynou. Vzniká však obava, aby to neskončilo neslavně obdobně jako vyšetřování skandálu s představiteli Volkswagenwerku. Minulý týden byl ve skončeném procesu postižen téměř tříletým vězením pouze bývalý šéf podnikové rady Klaus Volkert, zatímco ostatní vyvázli bez trestu nebo s mírným podmíněným rozsudkem. Za zpronevěru milionových částek utracených za sexuální služby a zájezdy do zahraničí se vyhnul potrestání bývalý ředitel Peter Hartz, protože podal plné přiznání a zejména předal usvědčující materiály proti svým kolegům. Nyní dokonce může pokračovat v činnosti pro VW jako poradce. Süddeutsche Zeitung se oprávněně ptá, jakou úlohu v procesu sehrál velký šéf podniku Ferdinand Piëch. Ukázal se nejen jako "geniální konstruktér aut, ale zejména jako teflonový specialista", po kterém jak známo veškerá špína beztrestně steče. Komentátor dochází k závěru, že soud se vůbec nezabýval korupčním systémem v závodech VW a snažil se ze všeho učinit pouze jednotlivý případ. Justice se tak zakousla pouze do Klause Volkerta, který to odnesl za všechny.
Nakonec se znovu potvrdila jiná Murphyho předpověď, že "největší chyba vždy bude tam, kde způsobí nejhorší důsledky". Stalo se tak poté, co minulý týden státní zastupitelství v Kolíně nad Rýnem zahájilo procesní řízení proti německému představiteli Mezinárodního dětského fondu OSN UNICEF pro podezření z pronevěry milodarů. Německá odbočka, která na bídou trpící děti především v rozvojových zemích vybere 100 miliónů eur ročně, se dostala do podezření, že s nimi protiprávně nakládala. Podle médií tyto prostředky nesměřovaly k zuboženým dětem, ale do kapes spolupracovníkům UNICEF a různým zprostředkujícím agenturám. Odbočka UNICEF v badensko-virtemberském Heilbronnu získala od firmy Lidl půl milionu eur, ačkoliv byly určeny na pomoc obětem tsunami. Navíc se zjistilo, že prostředník si z této částky pro vlastní potřebu ponechal 30 tisíc eur. Jednomu důchodci zase proplácela částku 850 eur denně za to, že údajně "pomáhal organizovat způsoby sbírek". Za dva roky si tak přišel z peněz určených pro hladovějící děti v přepočtu na sedm milionů korun. Ačkoliv na podezření, že prostředky UNIFEC jsou zneužívány, upozornili už před rokem někteří jeho pracovníci, vedení v čele s šéfem odbočky Dietrichem Garlichsem je nejen přehlíželo, ale žádalo na kontrolních orgánech, aby audity falšovaly. Vznikl tak skandál nevídaného rozměru. Zatímní předseda německé odbočky UNICEFu Reinhard Schlagintweit oznámil, že organizace byla nyní tvrdě zasažena, protože Německý ústřední institut pro sociální otázky DZI jí odejmul tzv. pečeť darů a tím ztížil její další podporu u veřejnosti.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.