Chuťové receptory nejsou jen na jazyku
Za to, že na jazyku vnímáme sladkou chuť přirozených i umělých sladidel, jsou zodpovědné dva buněčné receptory - T1R3 a gustducin. Vědci z newyorské Mount Sinai School of Medicine nyní zjistili, že jazyk není jediným místem v organismu, kde se tyto molekuly vyskytují.
Oba druhy receptorů totiž našli i na specializovaných "chuťových" buňkách tenkého střeva. Receptory zde zaznamenávají hlavně přítomnost glukózy - jednoduchého sacharidu, na který se metabolizují cukry přijaté v potravě. Aktivace receptorů střevní buňky stimuluje k uvolňování molekul glukagonu podobného peptidu 1 (GLP-1), který má vliv na sekreci inzulínu.
Receptory ovšem nezaznamenají jen glukózu, ale i další sacharidy - včetně těch, které jsou součástí umělých sladidel. Objev proto může alespoň částečně vysvětlit fakt, že užívání "nekalorických" sladidel nemusí být následováno redukcí váhy. Podle zprávy z Mount Sinai School of Medicine také přináší zcela nový pohled na regulaci hladiny glukózy v krvi, který by teoreticky mohl otevřít nové možnosti léčby obezity a cukrovky.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
