Chtějí Chorvati vůbec do Evropské unie?

Jak to lze vysvětlit? Politolog Dragan Babič ze záhřebské univerzity se například domnívá, že je to především následek ekonomické krize a problémů, které v zemi vyvolala. A poté také neřešený hraniční spor se sousedním Slovinskem, které jako členská země blokuje další integrační rozhovory Chorvatska s Evropskou unií. A tak se v zemi projevuje ono známé: "Tak když nás nechcete, tak my k vám také ne." To se téměř vždy projevuje v zemích usilujících o integraci s nějakým uskupením, když se z jeho strany neozývají jednoznačné a dostatečně transparentní signály. I když EU během českého předsednictví deklarovalo svou podporu, slovinská blokáda konkrétní snahy vyjednavačů zmrazila. A zůstává tak stále jen u slov. Oba zmíněné důvody, tedy frustrující projevy hospodářské krize a konflikt se Slovinskem jsou těžké úkoly, které nová chorvatská premiérka Jadranka Kosorová dostala k řešení od svého předchůdce Iva Sanadera. Ten poněkud překvapivě rezignoval počátkem července.

Kroky v hospodářské oblasti- v tomto případě v kterékoli zemi nepopulárníú škrty ve výdajích a zvyšování daní už v Chorvatsku začínají mít konkrétní podobu. Parlament má hlasovat o zvýšení daně z přidané hodnoty z 22 na 23 procent. Připouští se i zrušení dosud nulové DPH na chléb, mléko, léky a učebnice, což se ale nezdá za současného rozložení sil pravděpodobné. Co ale Chorvatům reálně hrozí je takzvaná daň z krize. Ta má postihovat veškeré příjmy nad 3 000 kun, tedy v přepočtu kolem deseti a půl tisíce korun. Navíc je třeba dodat, že jsou ceny základních potravin v tuto chvíli až o 40 procent vyšší než u nás. Jejich výrobci a prodejci předem hrozí, že v případě zvýšení daní současně ceny ještě porostou.

Druhý problém také zatím zůstává nedořešen. Chorvatská předsedkyně vlády se dnes setkala se svým slovinským protějškem Borutem Pahorem. Ač premiérka Jadranka Kosorová tvrdila, že jde na schůzku s upřímnými záměry a Borut Pahor naznačil, že má nové návrhy, od setkání se už předem nečekal žádný průlom. Šlo jen o poznávací schůzku. Vše se prý možná změní na novém setkání v září. A hlavně něco měnit se bude nejdříve na podzim. Pokud na tom bude na obou stranách upřímný zájem. Konflikt se týká jednak sporných území kolem hraniční řeky Dragonja, ale zejména námořní hranice. Slovinci chtějí mít ze svého pobřeží volný přístup do mezinárodních vod. Chorvati tvrdí, že by to bylo přes jejich výsostné vody. V Lublani zase nepřipouštějí, že by Chorvatsko mělo na zmíněné vody nárok. Vše se projevuje třeba zastavováním lodí slovinských rybářů chorvatskými námořními hlídkami ve sporných vodách. A nic dobrého nepřináší neřešení sporu ani občanům obou zemí, žijících v bezprostředně sousedících oblastech pobřeží.

Navzdory často siláckým prohlášením obou stran je řešení sporu třeba očekávat odjinud. Tentokrát bude rozhodující postoj nejsilnějších zemí Evropské unie. Ale potažmo i Spojených států. Nový americký velvyslanec v Záhřebu James Foley jednoznačně prohlásil, že blokáda ze strany Slovinska, která by zpomalovala euroatlantické integrace, je proti zájmům USA v jihovýchodní Evropě. Ač Foley samozřejmě nemohl jako zástupce nečlenské země mluvit jménem Unie, která si podobný problém bude muset vyřešit sama. Je ale jasné, že diskuze o tom, co se bude dít se slovinsko- chorvatským problémem probíhají už řadu měsíců. Není možné si myslet, že by při dohodě největších členských států mohlo Slovinsko dlouhodobě blokovat integraci, pokud bude mít rozšíření jejich podporu. Klíčový bude bez pochyby názor Německa. A na ten bude třeba si počkat do tamních parlamentních voleb v září. Až bude jasné, kdo bude v Německu vládnout a jak důležité bude rozšíření Unie v jeho zahraniční politice. I na tom, jak se bude z pohledu Berlína vyvíjet spor bude záležet, zda v Chorvatsku stoupne, nebo se ještě sníží na počátku citovaná sotva 30 ti procentní podpora vstupu do unie. A zda Chorvati zůstanou jedněmi z největších euroskeptiků na starém kontinentě jako doposud.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .