Chorvatská vláda financovala kontroverzní film velebící generála Gotovinu

Chorvatský generál Ante Gotovina (vpravo) po návratu z Haagu (2012)

Značnou kontroverzi vyvolal první významnější chorvatský film o válce v bývalé Jugoslávii.

Server investigativních žurnalistů z jihovýchodní Evropy Balkan Insight kritizuje snímek Generál, jehož hrdinou je dnes třiašedesátiletý Ante Gotovina, v Haagu obviněný ze spáchání válečných zločinů.

Podle portálu jde o romantizovanou verzi války, zabalenou do estetiky heroických filmů o jugoslávských partyzánech. Generála film prezentuje coby hrdinu bez bázně a hany.

Gotovina velel v srpnu 1995 operaci Bouře, při níž chorvatské síly dobyly zpět separatistický srbský region Krajina. V roce 2005 Gotovinu zajala na Kanárských ostrovech chorvatská tajná služba, a v roce 2011 byl odsouzen na 24 let za to, že nezabránil zavraždění 150 srbských civilistů. O rok později však soud vyhověl jeho odvolání a on se vrátil domů coby národní hrdina.

Snímek vychází ze životopisné knihy Nenada Ivankoviče, která vyšla v době, kdy se Gotovina ještě skrýval. Její vydání provázely také spory a spekulace – kniha prý poskytla tipy agentům, kteří pak generála zajali.

Snímek financovala chorvatská vláda a vojenský materiál zajistila bosenská ministryně obrany Marina Pendešová, představitelka chorvatské menšiny v Bosně. Štáb dostal na 65 dní tanky, děla, helikoptéry, letadla i vojáky v roli statistů. Výše nákladů nebyla nikdy zveřejněna.

Natáčelo se dva roky a jde o nejdražší film v dějinách nezávislého Chorvatska. Například chorvatská stanice HRT věnovala 1,28 milionu eur. Navzdory obrovským investicím ale válečné scény ve srovnání s dnešní vysokorozpočtovou hollywoodskou produkcí nevypadají dobře. Zvlášť nepovedená je scéna sestřelení helikoptéry, všímá si server.

Sám Gotovina se nicméně odmítl setkat s tvůrcem filmu, slavným, již osmaosmdesátiletým režisérem Antunem Vrdoljakem, a nešel ani na premiéru.

Čestní Chorvati, vraždící Srbové

Snímek je podle Balkan Insightu žánrově nevyvážený – osciluje mezi válečným a akčním filmem, klasickým dramatem a latinskoamerickou telenovelou. Navíc se přiklonil na stranu oficiální chorvatské verze konfliktu. Agresorem je Srbsko, kterému pomáhá místní chorvatská srbská menšina. Ta je prezentována coby zločinecká masa, manipulovaná Bělehradem a zejména Slobodanem Miloševičem.

Když se pak válka obrátí proti nim, je Miloševič označován za hlavního viníka jejich neštěstí. Autorům článku také vadí, že srbští vojáci jsou téměř exkluzivně zaměněni s nacionalistickými četniky, kteří jen pijí a mordují. Naopak chorvatští vojáci plní rozkazy, a generál Gotovina Srbům dokola opakuje, že je čeká slušné zacházení a nikdo jim nezkřiví ani vlas.

Dospěje to tak až k takovým absurditám, že Gotovinův podřízený Bruno Zorica alias Zulu, napojený dnes na ukrajinské extremisty, říká generálovi: „Kdybych měl padnout do zajetí, přál bych si, abys byl mým věznitelem ty.“ Nadřízeným pak Gotovina také neúnavně vzkazuje, že je třeba vést válku čestně.

Masový exodus Srbů po skončení operace Bouře Vrdoljak odbývá dvouminutovým záběrem na dvacítku Srbů, opouštějících město Knin. I k válečným zločinům chorvatských vojáků zůstal skoupý – ukázal jen tři rabující chorvatské vojáky, kterým nevyšel záměr nakrást si televize a automatické pračky. Zastavili je svědomitější spolubojovníci, kterým pak velitelé nařídí rabující zastřelit.

Podle serveru Balkan Insight prostě Vrdoljak dál točí podle stranické linie, tak jak byl zvyklý v mládí, kdy vytvářel v komunistické Jugoslávii oslavné filmy o partyzánech. Film je jistě umělecké dílo a nemusí věrně dodržovat fakta, heroizování žijícího generála je ale velmi sporné. A vzhledem k tomu, jak je Gotovina sám o sobě v Chrovatsku populární, neměl podobný film vůbec zapotřebí.

autor: Rostislav Matulík

Související