Chobotnice se převlékají za platýse
Tvářit se jako nepříliš lákavé placaté sousto - to je strategie chobotnic, které obývají písečné dno Karibiku.
Na otevřeném písečném dně mají dravci svou kořist jako na dlani a dobře fungující kamufláž může být otázkou života a smrti. V disciplíně maskování už tradičně vynikají hlavonožci, kteří změnou barvy a struktury pokožky dokážou splynout prakticky s jakýmkoli povrchem. Jeden druh chobotnice ale podle odborníků na hlavonožce z Marine Biological Laboratory v americkém Woods Hole zašel ještě dál. Kamufláž hlavonožců obvykle selhává při plavání, kdy chobotnici prozradí pohyb. Chobotnice druhu Macrotritopus defilippi tento problém vyřešily tím, že se maskují za kambaly měsíční ( Bothus lunatus) - ryby, které patří mezi platýse a v Karibiku jsou jedněmi z nejběžnějších obyvatel mořského dna.
Kambaly mají ploché tělo, které se zužuje do ocasu. Chobotnice svá dlouhá a tenká chapadla poskládá tak, aby tento tvar co nejlépe napodobila. K tomu přidá barvu a texturu kůže, která kambalám dokonale odpovídá. A co je hlavní, dokáže téměř bezchybně imitovat rychlost a způsob plavání kambal. Zbývá otázka, proč chobotnice vynakládá takové úsilí na to, aby se z jednoho druhu kořisti změnila na jiný. Vědci předpokládají, že pro predátory, kteří loví měkké chobotnice, je plochá a relativně tvrdá kambala mnohem méně lákavým soustem - a chobotnice to zřejmě dobře vědí.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
