Choanoflagellata jsou spojovacím článkem
Genetická studie potvrdila, že spojovacím článkem mezi jednobuněčnými a mnohobuněčnými živočichy jsou vodní prvoci Choanoflagellata.
Choanoflagellata jsou jednobuněční živočichové, kteří žijí jednotlivě nebo v koloniích ve sladkých vodách. K pohybu jim slouží bičík, obklopený límečkem z vláken mikrotubulů. Odborníci se už dlouho domnívají, že právě tato stvoření představují evoluční "můstek" mezi jednobuněčnými a mnohobuněčnými organizmy.
Choanoflagellata jsou totiž nápadně podobní buňkám mnohobuněčných mořských hub. Navíc plavou způsobem, který je pro jednobuněčné živočichy unikátní. Krásnoočka a jiní prvoci vybavení bičíkem se pohybují tak, že je bičík ve vodě táhne za sebou. Choanoflagellata jsou naopak svým bičíkem tlačeni dopředu.
Teorii spojovacího článku nyní potvrdila i analýza osekvencovaného genomu Choanoflagellata. Tito prvoci si totiž ve své genetické výbavě nesou tři geny, které se v buňkách mnohobuněčných živočichů účastní signalizačních kaskád. Jedná se o takzvanou tyrosinovou fosforylaci, pro kterou jsou nezbytné tyrosin kinázy (TyrK), tyrosin fosfatázy (PTP) a proteiny, které obsahují úsek označovaný jako Src homology 2 (SH2).
U některých jednobuněčných živočichů byla objevena jedna molekula z této trojice, ale pouze Choanoflagellata mají všechny tři. Autoři studie se podle zprávy na stránkách Science Daily domnívají, že právě tato skutečnost umožnila rozvoj komplexního komunikačního systému, který byl pro vznik mnohobuněčného živočicha nezbytný.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
