Chávez opět prezidentem
V důležitých prezidentských volbách pro Latinskou Ameriku zvítězil ve Venezuele stávající prezident Hugo Chávez. Byly sečteny sice pouze hlasy z 80% volebních míst, ale více než dvacetiprocentní náskok Cháveze znamená, že by téměř všechny zatím nesečtené hlasy musely být ve prospěch jeho protikandidáta.
Liberál Manuel Rosales, který se stal kandidátem sjednocující se opozice, už také uznal svou porážku. Nevzdává se však a věří, že není všem dnům konec: Je to začátek opozičního hnutí, kdy hledáme možnost alternativy k Chávezovi," řekl. Rosales kandidoval na prezidenta z pozice guvernéra venezuelského státu Zulia, nejbohatšího území na ropu. Je to jeho první porážka v posledních deseti letech.
Také Hugo Chávez hovořil o novém začátku. Řekl: "Nastává nová epocha, jejíž hlavní myšlenkou je prohloubení revoluční demokracie v životě Venezuely na její cestě k socialismu". A dodal, že chce rozšířit bolivarovskou revoluci ji do Latinské Ameriky. "Bolivarovská revoluce" je jednou z hlavních idejí prezidenta Cháveze a v zásadě znamená rozšířit moc Venezuely a svou vlastní do okolních států a ještě dále. Jde o populistickou politiku opírající se o velké bohatství ropy na venezuelském území. Růst její ceny nahrává Venezuele, která má páté největší zásoby této strategické suroviny na světě, aby mohla expandovat, podplácet sousedy a centralizovat státní moc.
Prezident Chávez je ve funkci od roku 1998, nejprve na čtyři léta, během nichž prosadil nový volební zákon tak, aby měl prezident šestileté volební období. Nyní je tedy zvolen podruhé na šestileté období do roku 2013. Už se však nechal slyšet, že chce další úpravu zmíněného zákona, aby nebyl omezen počet volebních období. Opozice poukazuje na to, že mustr je převzat z Kuby a že by se takto Chávez mohl stát doživotním prezidentem jako Fidel Castro. Na to ovšem prezident Chávez před volbami nereagoval. Místo toho zaslal svému učiteli v rekonvalescenci do Havany dojemnou zdravici, kterou den před volbami zveřejnil list Granma. Píše v ní s typickou latinskoamerickou bombastičností, že výsledek venezuelských voleb, které jistě vyhraje, věnuje z celého srdce otci revoluce Fidelu Castrovi. Na rozdíl od něj je však Chávez nebezpečnější, neboť má větší ekonomickou moc.
Včerejší volby proběhly v klidu. Nikde nedošlo k žádnému násilí. Fronty u volebních místností se za deštivého počasí začaly vytvářet už ve tři hodiny ráno, i když volby začínaly až v šest. Ústřední volební komise je ukončila v 17 hodin, ale dovolila v nich pokračovat, dokud budou fronty voličů. To je také možná důvod jistého zpoždění při plně automatizovaném sčítání hlasů. Několik málo stížností na regulérnost voleb bylo vyřešeno hned na místě nebo nebyly uznány za dost závažné, aby se jimi volební komise zabývaly. Domácí, američtí a evropští pozorovatelé si na průběh voleb nestěžovali.
Přesto však bylo na volbách několik zajímavých momentů, které hrály do rukou Huga Cháveze. Ještě v sobotu visely na některých státních úřadech plakáty vyzývající volit stávajícího prezidenta, a to když to volební zákon zakazuje. Národní volební rada zveřejnila informaci o jisté disproporci propagace dvou hlavních kandidátů v médiích. V oficiálních, tedy státních, z nichž mnohé vznikly až v poslední době za přímé podpory prezidenta, to bylo 40:1 ve prospěch Cháveze. V menšinových soukromých médiích se kandidát Rosales objevoval třikrát častěji než Chávez. Těsně před volbami se také objevila fáma, že radikální skupiny opozice připravují násilnosti.
Opozice na to reagovala slovy, že jde o zastrašovací taktiku vlády, aby lidé nechodili k volbám. Podle ní se někteří lidé báli, aby nedošlo k násilnostem, kdyby zvítězila opozice. Registrovaných voličů bylo téměř 16 milionů, ale už dnes je jasné, že jich k urnám nepřišlo zdaleka tolik jako v posledních parlamentních volbách, kdy jich svůj hlas odevzdalo 70%. Naopak, volby provázela nákupní horečka, lidé se stavěli i do front na benzin, což podle BBC v ropné Venezuele vždy signalizuje nervozitu.
Chávezovo vítězství ve volbách není pro Latinskou Ameriku dobré. Zvyšuje tendenci k populismu, k níž většina tamních států historicky tíhne. Někteří si myslí, že by měly nějak zasáhnout Spojené státy, ty však zatím nijak nereagovaly. A nějaká příliš ostrá reakce se ani nedá očekávat. Jednak je výsledek voleb věcí samotných občanů Venezuely, jednak Spojené státy potřebují venezuelskou ropu a Chávez jim ji rád prodá. Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.