ČEZ jako akciovku zajímá jen výdělek, ale ochranu veřejných zájmů neřeší, kritizuje aktivista

„Potřebujeme, protože současné uhelné zdroje dožívají a je nutné nahradit výpadek,“ uvedl v pořadu Pro a proti šéf nové pracovní skupiny, která bude hlídat v ČEZu bezpečnostní zájmy státu v jaderné energetice, a také vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Ján Štuller.

Podle něj došlo ke změně v segmentu kontroly. „Není to o řízení samotné společnosti, ale o změně směrem k větší kontrole ze strany státu, tedy určitě stát svou roli v ČEZu posílil.“

„Plány na možnou restrukturalizaci společnosti nejsou zatím konkretizovány. Je otázka, jestli k tomu vůbec dojde. Z hlediska výstavby jaderných elektráren to není vůbec priorita,“ dodal Štuller.

Zůstaly tři varianty, z nichž dvě počítají s tím, že by investorem nových bloků byl stát, a jedna z nich, že by to byl ČEZ.

Ján Štuller

Ani on, ani stálý výbor pro jadernou energetiku se restrukturalizací nezabývají. „My se na to díváme z pohledu, kdo bude optimálnějším investorem z hlediska finanční a provozní úspěšnosti výstavby.“

Zda by ČEZ dostavbu zvládl, prý Štuller hodnotit nemůže, protože nemá přístup k potřebným datům.

„Ve všech variantách se předpokládá určitá úloha státu. Na tom se shodují specialisté i potenciální dodavatelé, že bez zapojení státu je takový projekt nemyslitelný,“ shrnul vedoucí nové pracovní skupiny.

Dostavba nových bloků se promítne do cen elektřiny, předpovídá Rovenský

Vedoucí energetické kampaně Greenpeace Jan Rovenský je přesvědčen, že Česká republika nové bloky nepotřebuje. „Máme brutální přebytky energie, jsme 7. největším vývozcem elektřiny na světě.“

Personální změny v ČEZu vítá a hodnotí je prý „opatrně optimisticky“. Hlavní problém společnosti ale vidí v její právní podobě.

„ČEZ je dnes akciovou společnost, takže jediným cílem je co nejefektivnější vydělávání peněz. Ostatní aspekty spojené s energetikou a ochranou veřejného zájmu, ať už je to energetická bezpečnost nebo ochrana ovzduší a zdraví obyvatel, firma zohledňovat v podstatě odmítá.“

V ČEZu drží 30 % prostředků soukromí investoři. Pokud by ČEZ financoval nové jádro, tak by třeba dalších 20 let nevyplácel dividendy. To se malým akcionářů nelíbí a mají i silné právní možnosti, jak tomu zabránit.
Jan Rovenský

Rozdělení je jen jedna z možností. „Další je nechat ČEZ pohromadě a změnit jeho právní formu na jinou právní entitu, která by veřejný zájem zohlednit mohla.“

ČEZ také musí peníze na dostavbu někde získat, připomněl expert. „Takže považuji za velmi pravděpodobné, že by se to opět nuceně promítlo do cen elektřiny.“

„Jediný, kdo je v Evropě schopen a ochoten stavět v Evropě nové jaderné bloky, jsou Rusové. Zvyšovat naši technologickou závislost v tak citlivém odvětví jako jádro na státu, který proti nám fakticky vede hybridní válku, není úplně nejšťastnější,“ varoval Jan Rovenský.