Cestovní mapa je v ohrožení

11. červen 2003

Není až tak přehnané tvrdit, že Blízký Východ ve smyslu politické situace v této oblasti, je doslova rájem pro všechny skeptiky. Ti mají obvykle navrch, když k iniciativám, které si kladou za cíl mírové soužití mezi Izraelem a Palestinci, už od počátku dávají minimální šance. Bohužel to vypadá, že budou mít pravdu i v případě nejnovějšího mírového plánu, takzvané cestovní mapy. Přitom nedávný summit v jordánské Akabě, kde si za přítomnosti amerického prezidenta Georga Bushe, potřásli rukama izraelský premiér Ariel Šaron a jeho nový palestinský protějšek Mahmúd Abbás, byl zatím nejvíce nadějným momentem ve dvaatřicet měsíců trvajícím izraelsko palestinském konfliktu.

Pouhý týden od vrcholné schůzky se ale zdá, že se všechno vrací do starých kolejí. Mahmúdu Abbásovi se nedaří rychle přimět palestinské radikální organizace k zastavení násilností a Ariel Šaron bere spravedlnost do svých rukou. Nejprve se v neděli stávají obětí útoku palestinských extrémistů čtyři izraelští vojáci v pásmu Gazy. O necelé dva dny později, v úterý ráno, taktéž v Gaze podniká izraelská armáda dva raketové útoky.

První z nich spadá do kategorie akcí, jejichž cílem je fyzická likvidace klíčových postav radikálních palestinských organizací. Zabit měl být tentokrát vůdce Hamasu v Gaze, Abdal Azíz Rantísí.

Tomu se však podařilo smrti o vlásek uniknout, když stačil vyskočit z auta, projíždějícího centrem Gazy jen několik okamžiků před tím, než bylo zasaženo raketou. Rantísí utrpěl jen lehká zranění. Z nemocničního lůžka v Gaze pak Izraeli pohrozil, cituji, zemětřesením odvetných akcí. Místo Rantísího přišli při útoku o život dva jiní lidé. Další tři Palestinci zahynuli o několik hodin později při obdobném raketovém útoku v jiné části pásma Gazy. Oba zásahy izraelské armády si kromě toho vyžádaly zhruba šedesát zraněných.

Odsouzení hodně metody boje za nezávislý Palestinský stát a stejně odsouzeníhodné způsoby, jak hrozbě teroristických útoků čelit. Nic jiného nelze o nejnovějších epizodách z předlouhé série izraelsko-palestinských násilností říci. Obvyklé spory o to, kdo začal dříve a kdo pouze reagoval, nemohou nic vysvětlit ani ospravedlnit. Šance na to, že se Izrael a Palestinci začnou řídit doporučeními cestovní mapy násilnostmi z minulých dnů hodně utrpěly. Fakticky se blíží neutěšenému stavu, který předcházel jmenování Mahmúda Abbáse do funkce palestinského premiéra a následnému zveřejnění cestovní mapy.

Svědčí o tom ostatně nezvykle kritický tón, jakým Spojené státy na úterní akce izraelské armády v Gaze reagovaly. "Nemyslím si, že by tyto útoky pomohly zvýšit bezpečnost Izraele", prohlásil prezident Bush. Šéf Bílého domu navíc upozornil, že podobné akce nepomohou tomu, aby palestinská samospráva zajistila ukončení teroristických útoků proti Izraeli. Americký prezident vyjádřil odhodlání udržet sotva nastartovaný proces směrem k míru, což však podle něj vyžaduje, "odpovědné vedení", jak na straně Izraele tak palestinské samosprávy.

Ovšem soudě podle reakcí obou premiérů, vše nebezpečně rychle sklouzává do zaběhaných kolejí vzájemného obviňování a nedůvěry. Abbás označil útok na Rantísího za, cituji, "zločin", "teroristický čin" a sabotáž mírového plánu. Šaron se zase nechal slyšet že, cituji, "Izrael bude i nadále bojovat proti vůdcům extremistických teroristických organizací do té doby, dokud na druhé straně nebude někdo, kdo by to dělal". Konec citátu. Jeden z poslanců Šaronovy strany Likud, citovaný agenturou Reuters, dokonce prohlásil, že Abbás by měl být vlastně rád, že se Izrael pokusil o odstranění jednoho z nepřátel míru.

Taková prohlášení, stejně jako násilnosti palestinských radikálních skupin, jsou tím, co palestinský premiér a také nejnovější mírový plán, potřebují ze všeho nejméně. Nejslabším článkem celé cestovní mapy je právě Mahmúd Abbás. K tomu, aby zajistil plnění požadavků kladených mírových plánem na palestinskou samosprávu, se musí prosadit proti stále vlivnému Jásiru Arafatovi. K tomu potřebuje získat sympatie většiny palestinské populace a přesvědčit radikální organizace, aby ustoupily od ozbrojeného boje proti Izraeli.

Nejtěžší se zdá být právě tento bod. Vidina palestinské státnosti v podobě, se kterou cestovní mapa počítá už pro rok 2005, není pro palestinské radikální organizace dostatečnou motivací. Podle radikálů, Abbás příliš ustupuje požadavkům Izraele. Obzvláště je rozhořčilo, že Abbás ve svém projevu v Akabbě nechal bez povšimnutí klíčové otázky jako je status Jeruzaléma nebo osud palestinských uprchlíků a jejich potomků. Po úterním pokusu izraelské armády o likvidaci Abdala Azíze Rantísího se zdá, že nepříliš přesvědčivá snaha palestinského premiéra o dialog s radikály je definitivně odsouzena k neúspěchu.

autor: Bohumil Šrajer
Spustit audio