Čeští vědci na Mendelově stanici v Antarktidě zahajují další etapu výzkumů

14. leden 2015

Vědci z české antarktické expedice dorazili do výzkumné stanice Johanna Gregora Mendela na Ostrově Jamese Rosse. Letošní devátá česká mise zde potrvá pouze do března, po dobu tamního léta.

Patnáct vědců z brněnské Masarykovy univerzity dorazilo na stanici už na Tři krále, ale několik dní odzimovali stanici: museli odstranit závěje a pustit se do menších oprav.

Tým instaloval střídače pro provoz elektrických zařízení, zprovoznil internetové spojení, a začala příprava práce na instalaci solární a větrné elektrárny, které zajistí stanici jednu z nejvyšších úrovní nezávislosti na fosilních palivech, jaká kdy na Antarktidě byla dosažena.

„Vědci stihli zrevidovat několik ústředen, které slouží k automatickému sběru zejména klimatologických dat, ale kultivují se také mikrobiologické, algologické a další vzorky,“ popsal v Ranním Plusu probíhající práce na stanici vedoucí expedice Pavel Kapler.

Tým se také zapojil do výzkumu obnovitelných zdrojů energie a do testování pokročilých stavebních hmot a jejich odolnosti vůči velmi agresivnímu ultrafialovému záření, které díky ozónové anomálii v Antarktidě panuje.

Jednou z hlavních oblastí výzkumu české posádky na Mendelově výzkumné stanici zůstává monitoring změn klimatu: vědci sledují meteorologická data, ale také vliv klimatu na tamní ekosystémy.

Sledována je věčně zmrzlá půda, tzv. permafrost, a monitorovány jsou dva ledovce, jejichž chování čeští vědci sledují už sedmým rokem.

Pozorování českého týmu potvrzují dlouhodobý trend vývoje klimatu: „Zdejší ledovce jsou v terminální fázi, to znamená velmi blízko svému kolapsu,“ potvrdil Kapler.

V plánu je i výzkum populace tučňáků a její rozmanitosti, dodal vedoucí expedice.
„Budeme-li mít šanci, odebereme zvířatům krevní vzorky, samozřejmě tak, aby byli co nejméně rušeni, které poslouží doplnění genetické mapy tučňáků v této oblasti.“

V oblasti biologie budou vědci dále sledovat primitivní formy života ve sladkovodních jezerech i v moři, a výprava se zaměří také na trus ptáků, ve kterém budou hledat takzvané arboviry, které způsobují například encefalitidu.

autoři: rkr , oci , Dalibor Zíta
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.