Čeští vědci na Mendelově stanici v Antarktidě zahajují další etapu výzkumů

Patnáct vědců z brněnské Masarykovy univerzity dorazilo na stanici už na Tři krále, ale několik dní odzimovali stanici: museli odstranit závěje a pustit se do menších oprav.

Tým instaloval střídače pro provoz elektrických zařízení, zprovoznil internetové spojení, a začala příprava práce na instalaci solární a větrné elektrárny, které zajistí stanici jednu z nejvyšších úrovní nezávislosti na fosilních palivech, jaká kdy na Antarktidě byla dosažena.

„Vědci stihli zrevidovat několik ústředen, které slouží k automatickému sběru zejména klimatologických dat, ale kultivují se také mikrobiologické, algologické a další vzorky,“ popsal v Ranním Plusu probíhající práce na stanici vedoucí expedice Pavel Kapler.

Tým se také zapojil do výzkumu obnovitelných zdrojů energie a do testování pokročilých stavebních hmot a jejich odolnosti vůči velmi agresivnímu ultrafialovému záření, které díky ozónové anomálii v Antarktidě panuje.

Jednou z hlavních oblastí výzkumu české posádky na Mendelově výzkumné stanici zůstává monitoring změn klimatu: vědci sledují meteorologická data, ale také vliv klimatu na tamní ekosystémy.

Sledována je věčně zmrzlá půda, tzv. permafrost, a monitorovány jsou dva ledovce, jejichž chování čeští vědci sledují už sedmým rokem.

Pozorování českého týmu potvrzují dlouhodobý trend vývoje klimatu: „Zdejší ledovce jsou v terminální fázi, to znamená velmi blízko svému kolapsu,“ potvrdil Kapler.

V plánu je i výzkum populace tučňáků a její rozmanitosti, dodal vedoucí expedice.
„Budeme-li mít šanci, odebereme zvířatům krevní vzorky, samozřejmě tak, aby byli co nejméně rušeni, které poslouží doplnění genetické mapy tučňáků v této oblasti.“

V oblasti biologie budou vědci dále sledovat primitivní formy života ve sladkovodních jezerech i v moři, a výprava se zaměří také na trus ptáků, ve kterém budou hledat takzvané arboviry, které způsobují například encefalitidu.