Cesta do školy
Reportáže o tom, jak děti přicházely po prázdninách do školy, se u nás letos ničím nelišily od zavedené tradice. Novináři se vážně ptali prvňáků: "Bojíš se?" anebo "Těšíš se?" A děti řekly, že se nebojí anebo že se těší. Anebo prvňáci hlásí, že už umějí číst a psát a učitelka se usmívá: "Co vás budu učit?"
Cesta do školy ovšem může vypadat i jinak, jak máme možnost vidět v televizních reportážích z Belfastu. Dvě stovky dospělých čekají, až jejich ulicí půjdou školačky, aby jim pak sprostě nadávali a případně po nich hodili kamenem či lahví. Brečící děti projdou do školy jen díky policejní asistenci. Na co se těší, se jich reportéři neptají, a že se bojí, je zřejmé. Vleklý spor mezi severoirskými protestanty, kteří se hlásí k britské koruně, a katolíky, kteří si přejí sjednocení Irska, má mnoho podob, tato ovšem patří k těm nejodpornějším. Jakou hodnotu může mít přesvědčení, jehož projevem je nenávistné pořvávání na prvňáky?
Incident společně odsoudili katoličtí i protestantští duchovní, přesto se znovu opakoval. Militantní protestanti chtějí dosáhnout toho, aby katolické školačky neprocházely jejich čtvrtí. Třeba toho nakonec i docílí, rodiče možná časem nahlédnou, že pro jejich děti není nic příjemného procházet koridorem mezi obrněnými vozidly. Pak ovšem do stejné ulice místo školaček přijde někdo z Irské republikánské armády. Nastražit bombu. A co je na tom nejhorší? Až děvčata v katolické škole uslyší tu ránu, vytlučených oken v protestantské čtvrti jim nebude líto. Přitom stačilo málo, aby byl v Belfastu klid. Usmívat se na prvňáky, jak je tomu zvykem v civilizovaném světě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
