„Československo neosvobodily dvě, ale tři armády,“ tvrdí historik Michal Stehlík
Ve škole jste se určitě ještě učili, že nás 8. května 1945 osvobodila Rudá armáda. Podle historika je to ale jen část pravdy. Rusové navíc nestáli ani za osvobozením Prahy.
„O tom se vůbec nemluví, ale součástí Rudé armády byl velký kontingent rumunské armády. Takže nás vlastně osvobodily armády tři,“ říká historik Ústavu českých dějin Filozofické fakulty UK a náměstek ředitele Národního muzea Michal Stehlík.
Rumunský kontingent Rudé armády měl kolem 250 tisíc mužů a žen a na našem území jich padlo kolem 15 tisíc. „To rozhodně není málo. Lví podíl ale opravdu měla sovětská armáda s víc než 100 tisíci mrtvými. Na západě země pak bojovali američtí vojáci, kterých padlo kolem tisícovky. Tady vidíte, že to jsou až řádově jiná čísla“.
Osvobodila Rudá armáda vůbec Prahu?
„Vítáme slavnou Rudou armádu ve svobodné Praze!" Tak zdravil 9. května 1945 Československý rozhlas sovětské tanky, které nad ránem pronikly do české metropole. Tou dobou už město ale bylo v rukou československých povstalců. Z triumfálního vjezdu Rudé armády pak propaganda vytvořila legendu o osvobození Prahy…
Prahu jako takovou Rudá armáda skutečně neosvobodila. Je to otázka velké propagandy a symbolu. Vlastně i Stalinovo konkrétní přání, aby se tady říkalo, že za to mohli Sověti.
Michal Stehlík, historik
Rudou armádu ale nemůžeme pominout, a to při vší úctě k odvaze a jejich hrdinství. Ale na osvobození metropole měli hlavní podíl naši povstalci, kterých v tvrdých bojích padlo kolem tisícovky. Pomáhali jim i Vlasovci?
Jakou roli sehráli Vlasovci?
Bitva o rozhlas
„Voláme českou policii, české četnictvo, české vojsko, aby přišly do Českého rozhlasu na Fochově třídě na Vinohradech!“
„V jisté chvíli to byla role opravdu důležitá. Byla to organizovaná armáda, která mohla garantovat bezpečnost v části Prahy. Povstalecké vedení, Rusové, ale i Američané s nimi nakonec odmítli spolupracovat.“ Hlavní roli měli v zadržení prchajících vojáků německých vojsk, kteří se za každou cenu nechtěli dostat do ruského zajetí.
„Šlo jim samozřejmě o život. Taky tady ale zůstalo několik stovek fanatiků SS, kteří se odmítali vzdát a bojovali až do svého úplného konce. Právě kvůli nim byly poslední boje (nejen) v Praze tak hodně těžké a tvrdé,“ dodává historik Michal Stehlík.
Kdy doopravdy skončila 2. světová válka?
Vojenská kapitulace Německa byla podepsána v Remeši, v noci z 6. na 7. května. Dohoda stanovila termín (8. květen 1945 23:01) čas, do kterého měly německé síly zastavit bojové akce. Na tomto datu nic nemění fakt, že Praha byla osvobozena až 9. května ani to, že poslední německé jednotky v českých zemích kapitulovaly až 11. května.
Související
-
Čtyři největší mýty o „vlasovcích“ v Praze
Byl to jakýsi kolektivní Jekyll a Hyde. Vrazi polských civilistů během Varšavského povstání, pomáhající za Pražského povstání českému obyvatelstvu v boji proti Němcům.
-
Z osvobození Prahy americkou armádou měli komunisté strach
Američané stáli už den po vypuknutí Pražského povstání v roce 1945 v Plzni. Hluboko na české území poslali jednu vyjednávací a jednu průzkumnou misi.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
