Česko žádá od Unie 100 milionů na kompenzace ovocnářům. „Počítám s nižším zlomkem,“ uznává Výborný

Ovocnáři v Čechách prakticky nebudou mít co sklízet. Kvůli mrazům přišli o více než 90 procent úrody. Škody odhaduje ovocnářská unie na 1,3 miliardy korun.

Čtěte také

iROZHLAS

Výborný: Příspěvek pro pěstitele nebude stoprocentní kompenzací zmrzlé úrody

Ve střední Evropě se letos příroda probudila dříve a následná vlna dubnových mrazu tak úrodu poškodila. Utrpěly zejména ovocné stromy a keře, a to hlavně v Čechách. Na Moravě byly škody sice taky obrovské, přece jen o něco menší.

Vinaři podle předsedy Agrární komory Jana Doležala také kvůli mrazům přijdou o asi 2 miliardy korun. Například na Mělnicku a Mostecku je úroda vína poškozená téměř stoprocentně.

Na Kutnohorsku mráz zničil zhruba polovinu keřů. Místní vinaři v květnu hlásili, že díky teplému počasí réva částečně znovu obráží. Agrární komora potvrzuje, že mrazy částečně zasáhly také zeleninu, ale s ní i okrasné školky. Očekává, že se škody projeví také na obilninách a olejninách.

Nejpoškozenější pěstitelé

Pokud Evropská komise finanční příspěvek pro české zemědělce odsouhlasí, podpora by podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) měla směřovat zejména k nejpoškozenějším pěstitelům ovoce.

„To znamená tam, kde míra škody přesáhla 50 procent. Poté pravděpodobně budeme ještě dělit ty sazby na dvě, abychom vyšší míru podpory směřovaly k těm, kteří byli skutečně poškozeni fatálně a škody činí od 90 do 100 procent,“ přibližuje Výborný.

Zvýhodnění budou zemědělci, kteří mají sjednané pojištění. Přestože ztráty na tržbách přesáhnou miliardu korun, ovocnáři se spokojí s poloviční částkou, tvrdí předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík.

„Podle evropských programů je možné kompenzovat až do výše 80 procent, což odpovídá zhruba jedné miliardě korun. Byli bychom rádi za nějakou částku, která umožní pěstitelům založit úrodu v příštím roce. A to jsem přesvědčen, že je plus minus 400 až 500 milionů,“ doplnil Ludvík.

„Optimistická varianta“

Výše odškodnění bude podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) záviset především na tom, jak se v úterý vyjádří Evropská komise. Požadovaná částka, tedy o zhruba 2,5 miliard korun, je údajně optimistická varianta.

„Počítám spíše s nižším zlomkem této sumy a podle toho se rozhodneme jako ministerstvo zemědělství, potažmo vláda, do jaké míry a jakou částkou budeme toto navyšovat ze státního rozpočtu. Na základě toho potom bude určeno samotné rozdělení,“ vysvětlil pro Český rozhlas Plus Výborný.

„Budeme preferovat ty, kteří byli pojištěni. Ti dostanou plnou kompenzaci, respektive plnou v míře, jak bude rozdělována. Nikdy to nebude znamenat stoprocentní náhradu ušlého zisku. Samozřejmě nebude platit to, že budeme výhradně pomáhat těm, kteří mají škody nad 50 procent. Musíme nějakým způsobem pomoc rozložit,“ dodává.

Tento způsob rozdělování je podle Jana Doležala, prezidenta Agrární komory, výsledkem diskuse s pěstiteli a je podle něj nastaven správně: „Ve veřejnosti probíhala debata, zda kompenzovat škody těm, kteří se mohou pojišťovat. Nicméně je důležité si uvědomit, že v ovocnářství je to skutečně velmi složité a produkty se mnohdy ani nenabízejí.“

Čtěte také

Jan Vávra: Green Deal se zemědělci prohrává

Ti, kteří nebyli pojištění a mají škody nad 50 procent, budou mít podle ministra Výborného nárok na 50 procent náhrady.

„Je to i z motivačních důvodů, protože do budoucna jsme si jisti, že podobné události se budou opakovat. Klimatická změna, kterou procházíme, je realitou a je důležité, aby nejenom ovocnáři, ale obecně zemědělci dokázali snížit míru rizika svého podnikání tím, že využijí to, co nabízejí pojišťovny,“ řekl Českému rpozhlasu Plus Výborný.

„Je ale potřeba říci, že například u ovoce lze v České republice pojistit pouze jablka, hrušky, jahody a borůvky. Nic dalšího pojistit nelze. Nejsme v tom výjimkou v Evropě, je to standard, protože míra rizika pro jednotlivé pojišťovny u dalších komunit je tak vysoká, že prostě například švestky nebo meruňky proti mrazu pojistit nemůžete,“ uznal ministr.

„Toto bude samozřejmě zohledněno. Pokud jste se nemohli pojistit a máte třeba škodu na švestkách, neznamená to, že budeme tuto pomoc krátit. Tu dostane daný pěstitel v plné míře,“ uklidňuje ministr.

Rizika podnikání

Podle Tomáše Majera z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity bývá zvykem, že evropská pomoc v případě škod na úrodě je formě finančních kompenzací. Zemědělství v Evropské unii je prý velice protektivní.

Čtěte také

iROZHLAS

České ovoce nebude, 90 procent produkce jabloní je zničeno, říká šéf unie ovocnářů

„Je to sektor, na který se nahlíží trošku jinak. Je to i z těch důvodů, že je tam vysoká závislost na počasí, je to strategický sektor, je tam velké zpoždění na straně nabídky a tak dále. Ta specifika by se opravdu daly vyjmenovávat ještě dlouho. Právě proto do toho Unie sype poměrně velké částky peněz,“ vysvětluje.

Ovocnáři však kromě toho požadovali také podporu pro malé a střední podniky a malé farmy ve formě provozních úvěrů. Majer však připomíná rizika podnikání, které jsou se zemědělstvím spojená.

„Musíme si trošku uvědomit, že každý podnikatel v zemědělství musí počítat s určitou mírou rizika ve vztahu k počasí. Nelze kompenzovat úplně všechno. Cesta (ve formě provozních úvěrů – pozn. red.) by to samozřejmě byla, ale jestli by to přece jenom nebylo už velké hýčkání podnikatelů v zemědělství,“ upozorňuje.

Provozní úvěry

Jan Doležal z Agrární komory však zdůrazňuje, že ovocnáři přicházejí o příjmy prakticky za celý rok a stále mají navíc nějaké náklady kvůli ošetřování sadů na příští roky

„Z tohoto pohledu provozní úvěry určitě pořád zůstávají požadavkem, který je otevřený. Na druhou stranu kompenzační program, o kterém se v Bruselu jedná, obsahuje možnost nějakým způsobem to ještě dofinancovat ze státního rozpočtu a o tom se asi pravděpodobně bude později jednat. Uvidíme, jaká bude celková částka, a podle toho bychom případně ještě požádali ministerstvo zemědělství nebo ministerstvo financí o podporu provozních úvěrů,“ prohlásil ráno pro Český rozhlas Plus.

Podle ministra zemědělství Marka Výborného tato věc teď není na stole: „I kdybychom šli do podpory provozních úvěrů například přes PGRLF (Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond), tak nebudeme schopni ty věci administrovat dříve než na konci roku. Naopak se chceme soustředit na částečnou kompenzaci, podtrhuji to slovo částečnou.“

„Vyčíslenou škodu 1,3 miliardy, kterou teď reálně máme a je potvrzena i škodními komisemi zemědělského intervenčního fondu, skutečně nikdy nebudeme schopni kompenzovat v plné míře. Současně chceme pomoci pěstitelům i ovocnářům, ale i zemědělcům tím, že jim budeme schopni výrazně pomoci s pojištěním,“ přibližuje.

„Je to program, který běží standardně bez ohledu na mrazy a právě u citlivých speciálních komodit, jako je například ovoce, může stát pomoci až 65 procenty ze sumy, kterou daný pěstitel vynaloží na pojištění. My se k těm procentům chceme výrazně přiblížit a teď na tom také pracujeme. To bude ostatně druhá forma možné pomoci kromě kompenzace samotné,“ upozornil Výborný.

„Pevně doufám, že právě složení této pomoci povede k tomu, že se nám podaří překonat tuto obrovskou katastrofu v ovocnářském sektoru – největší za 100 let, to je potřeba zdůraznit, to nebyly jarní mrazy. My za 100 let v Čechách nepamatujeme tak výrazné škody, například na sadech jabloní a hrušní,“ připomíná ministr.

„Systémová pomoc“

„Jsme rádi, že se podařilo získat další prostředky do PGRLF, které toto umožní, protože to vnímáme jako systémovou pomoc,“ přidává Doležal z agrární komory: „Pokud by bylo v dalších letech možné to nějaký způsobem udržet, tak to bude určitě dobře, protože toto jsou sektory, které dlouhodobě potřebují investice, potřebují stabilitu.“

Čtěte také

iROZHLAS

Ztráty ovocnářů na tržbách z úrody zničené mrazy budou 1,3 miliardy korun. Je ohroženo 500 podniků

„Pokud se dneska podíváme třeba na běžný ovocnářský podnik, tak pro něj jsou náklady na pojištění opravdu vysoké a někdy je to možná 50 procent produkce. Pokud si vezmeme, že podnik musí například pojistit pětimilionovou produkci na dva a půl milionu korun, tak je to náklad opravdu velký. Pokud neexistuje veřejná podpora pojištění, tak z nějakého dlouhodobého hlediska to skutečně může být ztrátové podnikání,“ varuje prezident Agrární komory Doležal.

Ministr zemědělství však Doležala opravuje, že ve skutečnosti se jedná o dvacet procent: „I tak je to samozřejmě obrovská částka pro ovocnáře. Vezměte si, že kdybyste měli dům v hodnotě deseti milionů a každý rok měli vynaložit dva miliony na pojištění – zhruba tak na tom jsou dneska zemědělci.“

„Ani korunu na tržbách“

Zvažovaná česká podpora, která by se mohla také připojit k té evropské, je podle Majera z České zemědělské univerzity dobře nasměrovaná.

„Poměrně bedlivě sleduji kroky pana ministra zemědělství. Musím říct, že mě potěšilo, jak se objevily mrazy, tak on okamžitě vyrazil do terénu, snažil se situaci řešit a zburcoval celou českou vládu, aby se s tím začalo něco dělat. Myslím, že je to tak trochu člověk na svém místě,“ pochválil.

Stát chystá přímé dotace ve výši stovek milionů korun, ale nekývl zemědělcům na podporu zaměstnanosti v podnicích, které zpracovávají nebo distribuují ovoce.

Čtěte také

iROZHLAS

Výborný: Nejhorší katastrofa za století. Ovocnáře nenecháme padnout, ale 100 procent dát nemůžeme

„Byl bych velice opatrný, protože, jak jsem říkal, ovocnář musí nést určitou míru rizika. Jsem hlavně rád, že zejména ovocnářům bude letošní výpadek do značné míry kompenzován, protože pro ně je to opravdu fatální,“ popisuje Majer.

„Jsou tady podnikatelé, kteří v podstatě letos neuvidí na tržbách ani korunu. To je z hlediska podnikového cash flow obrovská tragédie a oni by neměli finanční prostředky pro to, aby mohli nějakým způsobem na příští rok založit porosty. Tady si myslím, že směřování podpory je naprosto v pořádku,“ dodává.

Ministr Výborný doplňuje, že požadovaná částka 100 milionů eur není úplně reálná: „Ono by to znamenalo, že bychom jenom jako Česká republika vyčerpali třetinu krizové rezervy. Musíme počítat s tím, že Evropu může postihnout ještě cokoli během letošního léta. Zároveň o pomoc proti mrazům požádali i Poláci i sousedé z Rakouska a některé další státy.“

„Budeme se o to muset solidárně podělit a počítám s tím, že nějakou částkou budeme tuto pomoc od Evropské komise kofinancovat, čili budeme se na tom spolupodílet ze státního rozpočtu. Musíme počkat na to, co nám dneska (v úterý) sdělí Evropská komise a podle toho se rozhodne i ministerstvo zemědělství a vláda,“ vysvětluje.

Protesty?

Sdružení zemědělců koordinují své požadavky vůči vládám také v rámci V4 a nevyloučila podzimní protesty. „Důvod (k protestům) se vždycky najde a zemědělci, to je poměrně dobře organizovaná socio-profesní skupina, zejména tedy v zahraničí. Vidíme, že často protestují zemědělci ve Francii, ve Španělsku, v Německu a podobně,“ tvrdí Majer.

„Důvody samozřejmě jsou, ale musíme si trošku uvědomit, proč se protestuje. Oprávněný požadavek je určitě byrokracie, ta je naprosto neskutečná. Ale když jsem viděl ty protesty zemědělců, které tady byly na jaře, a jedním z požadavků bylo, aby vláda, potažmo EU, dělaly něco s klesajícími výkupními cenami obilovin, tak mě z toho bylo trošku smutno.“

„To je naprosto zřejmé tržní chování. Před dvěma lety, potažmo před rokem, byly ceny komodit vysoko, dneska jsou nízko. To se prostě v zemědělství stává. Za dva roky zase bude situace úplně jiná. Částečně s nimi souhlasím, ale v některých případech ne,“ shrnuje.

Agrární komora hodlá podle Doležala počkat s protesty podle toho, jaká bude situace: „Je potřeba říct, že největší problém v minulém roce pociťovali zejména pěstitelé obilovin, olejnin. Tam se situace nějakým způsobem, řekněme tvoří, protože teď nás teprve čekají žně. Uvidíme, jaké budou celkové výnosy, jaká bude cena, a to si myslím, že nějakým způsobem ovlivní náladu zemědělců.“

Čtěte také

Petr Hartman: Protesty zrušeny, odboráři a zemědělci nadále nespokojeni

„Samozřejmě uvidíme, jaká bude případná další pomoc v ovocnářství. Nicméně další peníze teď přišly třeba chovatelům dojného skotu. Co se týká podpory pro dobré životní podmínky zvířat, myslím, že to mohlo náladu zemědělců trochu zlepšit, ale uvidíme, jak to vyhodnotí potom na podzim,“ popisuje Doležal.

Součástí požadavků protestujících zemědělců bylo původně také přání rozvolnit ekologické nároky dané Green Dealem a tento trend podle Tomáše Majera z provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity nadále pokračuje.

„Vidíme to i v Evropském parlamentu, že voliči vystavili tak trochu stopku Green Dealu, respektive zmírnění všech požadavků. Opravdu když chce dnes zemědělec čerpat dotace, – a v podstatě každý zemědělec čerpá dotace – tak se musí vyrovnávat s neskutečnými byrokratickými překážkami, kdy musí plnit kdejakou, když to tak lidově řeknu, ptákovinu,“ přibližuje.

„Jakmile někde něco zanedbal, byť neúmyslně, tak z toho má problém. Dochází tam k tomuto rozvolňování. Zemědělci by samozřejmě chtěli, aby to rozvolňování bylo ještě výraznější, ale zase na druhou stranu, čerpají dotace, tak prostě stát, potažmo Evropská unie, od zemědělců vyžadují nějaké služby, nějaké ekologické chování,“ uzavírá.