Česko, světová česneková velmoc

Právě zde je takřka u ledu i jeden světový primát: největší sbírka odrůd česneku na světě. Jak je možné, že se Česko stalo česnekovou velmocí?

„Máme 641 genotypů česneku, a ano, v Americe nebo v Indii mají menší počet těchto položek,“ potvrdil prvenství kryobiolog Jiří Zámečník z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni.

V roce 1994 byl k ruzyňskému ústavu připojen tehdy zrušený Výzkumný ústav zelinářský, který se dlouhodobě zabýval zeleninou a česneky. „A my jsme od roku 1994 také nasbírali další stovky česneků.“

Odrůdy uchovávané v tekutém dusíku ale rozhodně v obchodech neuvidíme. „Tam se vyskytují česneky z čínského, španělského, případně španělského trhu. Kvalita těchto česneků je podstatně horší než těch českých. Mají nižší obsah siličných látek, které jsou pro česnek typické,“ vysvětlil biolog.

Jaké tedy odrůdy „u ledu“ nalezneme? „Jednak jsou to české staré krajové odrůdy, jsou tam ale i česneky, které naši kolegové nasbírali v různých koutech světa.“

Mezi další druhy rostlin, které kryobanka uchovává patří především zemědělské plodiny. „Takže kromě česneku máme také vinnou révu, brambory, ovocné dřeviny, a další rostliny jsou zatím v našem hledáčku.“

Možnosti, které kryoprezervace vědcům nabízí jsou hojné, jedna z nich je ale zásadní. „Hlavním cílem je především uchovat staré krajové odrůdy, které už se ani nebudou pěstovat a uvádět na trh.“

„Vlastnosti těchto starých odrůd, jako třeba odolnost k chorobám a škůdcům, jsou dnes tak vzácné, že je dobré uchovat je v tekutém dusíku, a případně využít při šlechtění v budoucnu,“ předpověděl budoucí úlohu kryobanky Jiří Záměčník.

Hostem Studia Leonardo byl kryobiolog Jiří Zámečník z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni. Pořad připravila Leona Matušková, moderuje Jan Bumba.