České zdravotnictví – od amuletů po biotypologii

20. únor 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Polní nemocnice v Oseku v roce 1916, operační sál

Každou lidskou společnost trápí zdravotní problémy, které vyžadují určitý způsob řešení. Podle doktora Davida Tomíčka z ústecké univerzity si lidé nemoc v různých dobách vykládali různě.

S řešením zdravotních problémů na přelomu středověku a novověku pomáhaly báby kořenářky, duchovní, ale i pastevci nebo věštci. Zámožnější lidé si mohli dovolit i služby vzdělaného lékaře, jejich možnosti byly ale omezené.

Špitál z 1. světové války

V 18. století přebírá péči o zdraví svých obyvatel osvícenský centralizovaný stát.

Daniela Tinková z Ústavu českých dějin Karlovy univerzity uvádí, že důvodem nebyl soucit s trpícími poddanými. Státy, v našem případě Habsburská monarchie, Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko a Československo, chtěly hlavně zlepšit svůj hospodářský výkon a vojenské schopnosti.

Státní zdravotnická opatření se projevila až po letech, nebo i desítkách let. Hlavní zlom ve zdraví lidí přinesla zvýšená hygiena, zlepšená výživa a kvalitnější bydlení. To všechno bylo až ve druhé polovině 19. století.

Snahy o kontrolovanou reprodukci a co největší efektivitu

Ve století 20. přebírá péči o zdraví obyvatel v našich zemích Československo. Nový stát v oblasti zdravotnictví bojoval hlavně s důsledky první světové války.

Špitál v Kladrubech

Za první republiky se rozvíjí také sociální medicína, která zkoumá zdraví společnosti jako celku.

Podle historika Jana Musila z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem čeští eugenikové bojovali za předmanželská vyšetření, která by dovolila reprodukci jen vhodným párům.

Biotypologové zase hledali pro každého jeho ideální zařazení do společnosti, kde by byl co nejefektivnější a co nejméně se opotřebovával. Druhá světová válka a nacistická rasová hygiena daly těmto tendencím obludné rozměry.

Konec nebezpečných nemocí? 

Komunistický režim dokonal postátnění veškeré zdravotní péče. Vedle nesporných úspěchů ale československé zdravotnictví začalo technologicky zaostávat. Díky změně v roce 1989 naše zdravotnictví technologický vývoj dohnalo.

Autor československé BCG vakcíny proti tuberkulóze doc. Ladislav Šula (druhý zleva), 6. 3. 1949

Podařilo se téměř vymýtit nebezpečné infekční nemoci. O to víc lékaři bojují s chorobami civilizačními. Projevují se také odstředivé tendence, kdy se některé zdravotnické služby zase dostávají do soukromých rukou a nejsou pro každého.

Infekční onemocnění ale nezmizela a koronavirus připravil českému zdravotnictví zkoušku, jakou neprodělalo mnoho desetiletí.

Velmi riziková je navíc jeho kombinace právě s civilizačními chorobami. Naše zdravotnictví je velké, nejspíš i drahé, ale zachraňuje tisíce životů, má špičkové vybavení i odborníky. Každý z nás může lékařům pomoci prevencí a zdravým životním stylem.

autor: Jiří Zeman
Spustit audio