České hlavičky startují
Soutěž České hlavičky je mladší kolegyní soutěže České hlavy. Jejím cílem je oslovit středoškolskou mládež a ukázat, že ideálem nemusí být jen popularita získaná vítězstvím v pěvecké soutěži. České hlavičky jsou další z cest, jak zvýšit prestiž vědy.
Stejně jako "zpěváčci" se i finalisté České hlavičky dostanou do médií. I oni prožijí svou "chvíli slávy". S tím rozdílem, že tato sláva, už bez uvozovek, může stimulovat jejich profesní růst. Obecným cílem akce je zvýšit prestiž vědecké činnosti mezi mladými lidmi. Česká věda totiž prožívá těžké období.
Vědci stárnou
Čeští vědci stárnou. Největší počet hlavních řešitelů výzkumných projektů je ve věku 50 až 60 let. Kupodivu neustále roste i počet hlavních řešitelů úkolů, kterým je 76 až 80 let. Tuto kategorii Evropská unie vůbec nesleduje. Alarmující je, že stagnuje počet řešitelů ve věku 36 až 40 let a 41 až 45 let. V roce 2001 podíl hlavních řešitelů starších 61 let činil 17, 2 %, v roce 2004 vzrostl na 23,4 %. Přes 40 % lidí pracujících ve vědě a výzkumu bylo v roce 2005 starších 60 let.
Statistiky nesledují, kolik českých vědců odchází do zahraničí. Výsledky ale budou asi podobné, ba horší než v celoevropském měřítku. Evropa vcelku produkuje sice víc vědeckotechnických a inženýrských absolventů než Spojené státy, ale mnoho z nich jde pracovat do jiných oborů nebo volí jiné pracovní příležitosti. Podle Evropské komise se polovina evropských studentů po absolvování doktorandského studia v USA již do Evropy nevrací.
Hodně citací, málo patentů
Výsledkem českého vědeckého bádání je v naprosté většině publikace v časopisu nebo knize. Např. v letech 2000 až 2004 z celkového počtu 162 205 výzkumných záměrů skončilo patentem jen 299 záměrů. Naopak článkem ve sborníku vyvrcholilo 76 464 záměrů a článkem v časopise 66 982 záměrů. Z 24 sledovaných oborů dosáhlo podle Českého statistického úřadu pouze 7 alespoň průměrné citovanosti. Čtvrtina všech publikačních výsledků českého výzkumu se nikdy nedočká ani jediné citace.
Absolventi, kde jste?
V absolutních číslech sice podíl absolventů přírodovědných a technických studijních oborů vzrostl, ale jejich podíl na celkovém počtu absolventů je nižší než v roce 2001. V roce 2005 činil 24,6 %. Počet absolventů technických a přírodovědných oborů ve věkové kategorii 20 až 29 let představuje v Evropské unii 13,6 absolventa na 1000 obyvatel. V ČR je toto číslo poloviční - 7,4 absolventa. Jsme na předposlením místě. Ve Francii (1. místo) je to 22 absolventů na 1000 obyvatel.
Výzkum a vývoj na vysokých školách
Počet výzkumných pracovníků na vysokých školách roste. Při bližším pohledu ale dost jednostranně. Zatímco od roku 1995 do roku 2005 vzrostl v sociálních a humanitních oborech 5,75x, v přírodních a technických vědách jen 2,4x.
Věda a výzkum musí být součástí vysokých škol. Konkrétně řečeno, vědci musí studenty - potenciální nové vědce - sami učit. Ve srovnání se zeměmi EU jsme na tom ale bídně - údaje z roku 2004: Lotyšsko - 63 % zaměstnanců vyššího školství pracuje ve vědě a výzkumu, v Portugalsku 43 %, ve Švýcarsku 35 %, v Norsku 29 %. V Česká republika 21 %.
Co s tím?
Těžká otázka, kterou nevyřeší žádná soutěž, ale jen dlouhodobá vzdělávací politika. Za žádnou cenu nesmíme nedopustit, aby mladí absolventi technických a přírodovědných vysokých škol odcházeli do zahraničí. Musíme je dostatečně ekonomicky motivovat, aby neodcházeli do jiných oborů. Zvýšení prestiže vědy v očích veřejnosti jde ruku v ruce s radikálním zlepšením ekonomické situace mladých vědců.
České hlavičky mohou jen napomoct. Popularizace úspěšných a schopných mladých lidí může vrstevníkům dát signál: "To bych mohl zvládnout i já." Snad budeme za deset let v situaci, ve které bude těžké z přehršle kandidátů vybrat pro Českou hlavu ty nejlepší.
Kategorie soutěže Česká hlavička
1. Hlavní cena VŠE Merkur udělovaná za práci v oblasti technických a přírodních věd s výrazným ekonomickým aspektem
2. Cena Futura v oblasti technologií a inovací
3. Cena Ingenium v oblasti informatiky a komunikace
4. Cena Genus, cena Veolia Voda v oblasti zdraví a životního prostředí
5. Cena Abraxan, cena Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR pro studenty do 15 let v technických a přírodních oborech
Detaily o účasti v soutěži naleznete zde.
Uzávěrka podání přihlášek je 30. 6. 2007. Přihlášku mohou podat jednotliví zájemci, kolektivy a školy, vědecké a odborné instituce či zájmová sdružení.
Lhůta k podání přihlášek pro cenu Abraxan je do 31. 5. 2007. (ZŠ zašle všechny nominace přihlášených žáků na příslušný krajský úřad odboru školství.)
Odborná porota
1. předseda a garant ceny "Merkur": prof. Ing. Stanislava Hronová, CSc., prorektorka pro vědu a výzkum VŠE Praha
2. místopředseda a garant ceny "Ingenium": doc. Ing. Petr Doucek, CSc., VŠE v Praze
3. garant ceny "Genus": prof. RNDr. Zdeněk Herman, DrSc., Ústav fyzikální chemie JH AV ČR, nositel národní ceny Česká hlava
4. garant ceny "Futura": doc. Ing. Zdeněk Kus, CSc., prorektor Technické univerzity Liberec
5. garant ceny "Abraxan": Ing. Eva Bartoňová, náměstkyně ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR
6. prof. RNDr. Blanka Říhová,DrSc., ředitelka Mikrobiologického ústavu AV ČR
7. Ing. Stanislav Medřický, Asociace pro mládež, vědu a techniku (AMAVET)
8. Vladimír Kořen, novinář, Česká televize
9. Ing. Miloslav Hlaváček, předseda správní rady Sdružení na podporu talentované mládeže ČR a místopředseda Ústřední komise SOČ
(dle materiálů Caneton s.r.o.)
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
