Česká molekulární bioložka je na stopě mechanismu, který by mohl zabránit vymírání korálů

Část vzorků končí pod rukama Evy Majerové, která na nich provádí nejmodernější molekulárně-genetické analýzy.
Část vzorků končí pod rukama Evy Majerové, která na nich provádí nejmodernější molekulárně-genetické analýzy.

Bělení korálů a jejich umírání je smutným důsledkem oteplujících se oceánů. Na podmořském životě, který je díky symbióze obklopuje, jsou závislé ekonomiky mnoha států.

Za poslední půlstoletí jsme ztratili polovinu z celkového množství korálů. Pokud budou klimatické změny postupovat stejným tempem, do roku 2050 přijdeme až o 90 procent korálových útesů.

Dvacet procent světové populace je přímo závislé na konzumaci rybího proteinu. A až sedmdesát procent živočichů, kteří žijí v moři, je na korálové útesy vázáno. Pokud africké pobřežní země přijdou o veškerou možnost rybolovu, znamená to, že lidé začnou hladovět. A nedá se očekávat nic jiného, než že začnou migrovat. Klimatičtí uprchlíci budou s největší pravděpodobností migrovat do zemí s vysokou životní úrovní, tedy do zemí západního světa. 

Eva Majerová zjišťuje stav korálů během jednoho z průběžných ponorů.

Molekulární biologie a mechanismy na úrovni buňky jsou klíčem k záchraně korálů 

Eva Majerová se jako molekulární bioložka a potápěčka rozhodla, že spojí své znalosti a koníček, a vymyslela výzkumný projekt, který se úzce týká podmořského světa. Inspirací jí byla i dnes již zesnulá korálová vědkyně Ruth Gates. Americké kolegy zaujala a Eva Majerová teď rok a půl pracuje na Havajské univerzitě.

Australský Velký bariérový útes je na celé planetě největší strukturou, která byla vytvořena živým organismem. Útes se rozkládá podél tropického pobřeží Austrálie a je dlouhý více než  2 000 km, to je například délka celého východního pobřeží Spojených států amerických.
John Veron, objevitel nových druhů korálů, který vystupuje v dokumentu Chasing Coral

Vstupenkou na toto exotické pracoviště byla její expertíza molekulární bioložky. Pravděpodobně neexistuje nikdo další, kdo by se s podobným znalostním zázemím korálům věnoval. Její experimentální mise tak může přinést zcela nové poznatky. 

Koráli (neboli žahavci) žijí v symbióze s řasami a ta jim propůjčuje nádherné barvy. Kvůli rostoucí teplotě oceánu koráli bělají, pokud ovšem mají jasně bílou barvu, stále žijí, ale neumožňují řasám, aby na nich žily. To znamená, že koráli přijdou o zdroj cukru, nerostou a nerozmnožují se, umírají.  A když celý jejich povrch zplstnatí, znamená to, že zemřeli.
Ruth Gates, jedna z celosvětově nejvýznamnějších vědkyň, která se zabývala korály

Ústav, ve kterém Eva pracuje, se nachází na malém ostrůvku uprostřed zálivu. Vědci jsou korály přímo obklopeni, a tak stačí vzít si masku a šnorchl a obléct se do neoprenu. „Za hodinu a půl mám pro svůj výzkum dostatečné množství korálů, " říká Eva Majerová. 

Takovým mým snem je objevit něco, říkejme tomu vitamín nebo antioxidant, co bychom mohli korálu dodat. Co by nastartovalo buněčné procesy, které vedou k tomu, že je korál tolerantnější. A to bychom mohli dělat ve chvíli, kdy bychom věděli, že přichází nějaký extrémní meteorologický jev. V tu chvíli bychom korály naučili, jak se do dvou tří týdnů vypořádat s vyšší teplotou.
Eva Majerová

Zobrazení fragmentu korálů pomocí fluorescentní konfokální mikroskopie. Červeně zobrazené symbiotické řasy se během bělení z korálu ztrácejí, jak ukazuje rozdíl mezi zdravým (vlevo) a vyběleným korálem (vpravo).

Eva popisuje první výsledky svého výzkumu: „Po dobu tří dnů jsem korály nechala v teplejší vodě. Ta jim ale neublížila. Korál měl čas, aby se se situací vypořádal, a neumřel. Potom, když jsem je vrátila do studené vody, počkala jsem dva týdny a simulovala jsem nástup extrémního počasí. Tak jsem zjistila, že když koráli měli možnost vypořádat se se stresovou situací, neumírali tak často a trvalo jim podstatně déle, než se vybělili a začali strádat.“

Eva se snaží zjistit, co se v korálech děje na úrovni buňky. Chce najít geny, které se  spouštějí, když se korál musí vypořádat s vysokými teplotami, a které mu pomůžou přežít.

Havajský institut hledá peníze na pokračování výzkumu, jeho finální cíl je totiž ještě velmi daleko. Pokud se ho podaří naplnit, bude to dobrá zpráva nejen pro milovníky oceánu. 

Spustit audio
autoři: Martina Pouchlá, Marek Kuchařík|zdroj: Český rozhlas