Češi, Rakušané a bariéry mezi nimi. Vzájemné vztahy odkrývá kniha Sousedé. Česko-rakouské dějiny

4. leden 2022

Nikdo nám v životě není bližší než naši sousedé, ale co když jsou to Češi a Rakušané? „Jen těžko bychom mohli tvrdit, že se oba národy dobře znají, vycházejí spolu bez problémů a mají jeden pro druhého pochopení. Proto je více než dobře, že vyšla kniha Sousedé. Česko-rakouské dějiny, která není určena jen odborníkům, ale širokému publiku,“ vysvětluje Ondřej Houska, který o knize připravil pořad Ex libris.

„Chápeme-li sousedství jako místní pospolitost, podmiňují jej především rutina, blízkost, kontakt a vzájemná znalost. Zdá se, že v posledním století se právě tyto parametry z česko-rakouských vztahů vytratily,“ vystihují hned v úvodu knihy autoři to, co pro nejbližší sousedy vypadá na první pohled jako paradox.

Čtěte také

Už na začátku 90. let to přesně pojmenoval Václav Havel. „Postěžoval si, že obyvatelé Rakouska a Česka velmi dlouho žili spíš jen vedle sebe než skutečně spolu. S politováním dodal, že celé 20. století ve vzájemných vztazích přineslo leckdy více rozpačitosti, hořkosti, podezíravosti či závisti než skutečně tvořivé spolupráce. Havlovo zjištění může leckoho překvapit. Vždyť obyvatelé těchto dvou zemí žili po staletí ve společném státním útvaru,“ připomínají autoři knihy Sousedé.

Havlův příměr přesto považují za přiléhavý. „Rozdělení po roce 1918, události za vlády nacistů, vyhnání sudetských Němců, začlenění do dvou různých bloků a izolace v poválečném desetiletí skutečně přispěly nejen zakonzervování dlouho pěstovaných stereotypů a představ o druhém, ale nadto ke značné neinformovanosti a nemožnosti tyto obrazy překonat,“ všímají si.

Václav Havel si postěžoval, že obyvatelé Rakouska a Česka velmi dlouho žili spíš jen vedle sebe než skutečně spolu.

Později se ke konfliktům přidala hesla jako Temelín nebo Benešovy dekrety. „Ačkoliv dnes můžeme konstatovat, že oba státy jsou prakticky na všech rovinách hospodářského, kulturního, společenského a vědeckého života propleteny tak úzce, jak tomu nebylo od roku 1918, pomyslná mentální hranice, jež se utvářela celá desetiletí, existuje dosud.“

Poslechněte si celé ohlédnutí za společnou historií ve středoevropském regionu, připravil ho Ondřej Houska.

autor: Ondřej Houska
Spustit audio