Češi na summitu v Bruselu: Proti všem

Co do jádra věci, zastává ale Mirek Topolánek obdobné principy jako prezident, takže ten může klidně zůstat doma. Oba kritizují v Bruselu dohodnutý plán na záchranu finančních trhů, směřující k obrovským státním injekcím do bankovnictví a ke stoprocentním garancím vkladů. A oba jsou proti tomu, aby stát chránil vkladatele a napříště finanční trhy přísněji reguloval. Topolánek v předvečer summitu dokonce pohrozil, že hodlá jakékoli návrhy, "které půjdou na rámec zdravého rozumu, tvrdě vetovat". Otázka je, co považují Mirek Topolánek a Václav Klaus za "rámec zdravého rozumu". V Bruselu totiž dnes a zítra nepůjde jen o eventuální společný dohled centrálních bank nad finančním sektorem, nebo o regulaci takových riskantních produktů, jako jsou hedgeové fondy. Jak na to upozorňují dnešní regionální Deníky, ukázala finanční krize v EU především nezbytnost reformovat i stávající unijní pravidla, protože ta současná neumožňují postupovat koordinovaně.

Proto se na současném summitu bude hodně mluvit i o Lisabonské smlouvě. Podle šéfa EK Barossa potřebuje unie eurosmlouvu aby měla v krizových situacích silnější a efektivnější pozici. Její absenci pocítilo v současné krizi bolestně i samo Irsko, jehož voliči eurosmlouvu odmítli v referendu. Irská vláda teď sice slíbila záruky pro vklady v domácích bankách, ale tím způsobila, že se peníze z Británie začaly přelévat do Irska, což ještě víc přispělo k nestabilitě regionu.

Kromě Irska chybějí v seznamu členských zemí, v nichž eurosmlouva už prošla, Švédsko, Polsko a Česká republika. Její postoj se ovšem liší od obou předchozích včetně toho polského: když byl v létě polský prezident na cestě od francouzského prezidenta Sarkozyho navštívit v Lánech Václava Klause, který se zotavoval z operace kyčle, zdůrazňoval na jedné straně, že úkol přesvědčovat ho o Lisabonské smlouvě by prý nikdy nepřijal. Před novináři nicméně oba prezidenti zopakovali, v čem se jejich postoj liší: zatímco Klaus zdrůzanil, že Irům "fandí" a smlouvu považuje za chybu, Kaczynski podotkl, že Irové možná časem změní názor. A jelikož Polsko nechce být poslední překážkou, tak se Kaczynski rozhodl, že text eurosmlouvy, už schválený polským sejmem, přece jen podepíše. Dodejme, že za to doma vyžadoval řadu konkrétních legislativních záruk, omezujících do budoucna možnost příliš liberálních společenských změn.

U nás to naproti tomu vypadá, že se eurosmlouva, uložená k ledu u ústavního soudu, do konce roku do parlamentu zřejmě ani nedostane. A že nebude ratifikována ani během českého předsednictví v EU, jehož se Praha ujme už za tři měsíce. K tomu, aby unie byla silnější a efektivnější, tedy česká vláda, v souladu s postojem špiček ODS a presidenta Klause, nepřispěje. Čímž ovšem znehodnotí i svůj vlastní předsednický slogan o "odstraňování bariér". Jak to řekl nedávno šéf EK Barosso pro ČRo6, i EU chce Evropu bez bariér, bez ekonomických, ale i bez politických bariér. Důležité podle jeho slov je, aby se nevytvářely umělé přehrady proti vývoji v EU, což je projekt se silným politickým nábojem, založený na myšlence solidarity. "Evropu bez bariér nemůžeme prosazovat jenom tam, kde se nám to zrovna hodí" zdůraznil tehdy Barosso. Přesně k tomu ale Česko svým postojem na nynějším summitu směřuje.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .