Češi jsou šťastnější než dřív. Neplatí to ale u lidí nad 45 let a seniorů, a to je podle sociologa docela překvapení

Počet lidí, kteří o sobě prohlásil, že jsou velmi šťastní, roste stabilním tempem a rozdíl mezi léty 1991−2017 je dokonce víc než dvojnásobný (ze 7 stoupl na 18 %). Celkem 90 % lidí v Česku se cítí být buď celkem, nebo dokonce velmi šťastni.

Sociolog Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jaromír Mazák vás ale vrátí na zem. „Číslo 90 % obyvatel, které se považuje za celkem nebo velmi šťastné, může působit jako vysoké. Ale v podobných výzkumech vždy hraje velkou roli psychologická bariéra tázaných, kteří si nechtějí sami před sebou, nebo před tazatelem, připustit, že až tak šťastní nejsou. Takže častěji připustí, že jsou aspoň celkem šťastní,“ vysvětluje.

Na druhou stranu připouští, že opravdu žijeme v bezpečné zemi s nízkou nezaměstnaností a rostoucí ekonomikou, takže by jiná čísla ani moc neočekával. Pocit našeho štěstí vědci srovnali i mezi jednotlivými regiony a věkovými skupinami.

Čechy vs. Morava

Mladá populace je nejšťastnější na Moravě. Zatímco v Praze se za velmi šťastné označilo pouze 14 % lidí, na Moravě to byl dvojnásobek. O něco šťastnější jsou na Moravě také senioři, ale tyto hodnoty jsou napříč regiony víceméně srovnatelné.

Štěstí není zadarmo. Operní zpěvačka Dagmar Pecková o tom ví své

Její jméno je spojené s operami po celém světě, od Drážďan po New York. Nezanevřela však ani na Prahu a svou rodnou Chrudim.

„Tady nebyla interpretace výzkumu v dalších médiích zrovna správná, když jsem si přečetl, že je rozdíl mezi Moravou a Čechami. Tato data jsou velmi podobná a rozdíl by mohl být i pouhou statistickou chybou.“ Co sociologa Mazáka naopak překvapilo, že nejmíň šťastní jsou lidé v kategorii nad 45 let a v důchodovém věku.

„To je největší překvapení, protože mezinárodní dlouhodobé výzkumy pocitu štěstí vykazují křivku ve tvaru "U". Nejvíc šťastní jsou mladí, pak to až do 50. roku věku klesá. V seniorském věku (po 65 letech) spokojenost zas rychle roste. Podobná data se ale u nás nepotvrdila.“

Míra spokojenosti vs. štěstí

„Pocit štěstí víc zachycuje nějakou vaši emocionální rovinu a poměrně hodně silně je ovlivněn vaší genetickou výbavou.“ To jak budete šťastní, tak dostane „do kolíbky“, ale ovlivnit to vlastním způsobem života můžete taky. „To je to, jak důležité jsou vaše postoje a způsob, jak prožíváte svět,“ vysvětluje Mazák.

Míra pocitu spokojenosti je prý víc objektivním a analytickým zhodnocením vašeho života. Je to spojeno s úspěchem v práci nebo s počtem vydělaných peněz, což u pocitu štěstí hraje mnohem menší roli, než si lidé myslí. „Podle jednoho nositele Nobelovy ceny Anguse Deatona, když váš plat přesáhne 75 tisíc dolarů ročně, nálada a pocit štěstí se už dál nezvyšují,“ říká sociolog Mazák.

Co naopak tento pocit zvyšuje, je volný čas a spokojenost v rodině. „Když lidé dostanou peníze a na výběr koupit si nějakou věc, nebo zaplatit službu, která jim dá víc volného času, tak se těm, co měli víc volného času, pocit štěstí opravdu zvýšil.“