Červencové uvolnění protivirových opatření bylo chybou. Teď za ni platíme, tvrdí imunolog Hořejší
V úterý přibylo v Česku rekordních 1164 potvrzených případů nákazy koronavirem. Dosavadním maximem bylo pátečních 796 případů. V celé republice roste počet nakažených rychleji než při prvním vrcholu pandemie na jaře. Od čtvrtka má býtpo celém Česku povinné nosit roušku i ve vnitřních prostorách.
„Mělo se začít dřív, alespoň že to přišlo teď,“ říká v Pro a proti imunolog Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. „Už od 1. července, kdy se najednou všechno uvolnilo, jsem si myslel, že je to chyba a vymstí se nám to. A skutečně se tak stalo.“
Epidemiolog a člen expertního týmu ministerstva zdravotnictví Roman Chlíbek se domnívá, že celou situaci vyvolala averze lidí k nošení roušek. „To ovlivnilo i vyčkávání s jejich plošným nošením. A jelo se nejprve regionálně podle okresů a krajů.“
Odkud to politici berou?
Hořejší s tím ale nesouhlasí, protože pochybuje, že se postupovalo správně i na regionální úrovni. „Už dlouho je výskyt v Praze vysoký a nepřikročilo se k rouškám jinde než v metru. Také nevím, odkud politici a další berou názor, že by většina společnosti roušky odmítala. Jsem naopak přesvědčen, že tři čtvrtiny naší populace jsou zodpovědné.“
Kdybychom se v březnu chovali tak jako dnes, tak jsme na tom za 14 dní stejně, jako byli tenkrát ve Velké Británii, Belgii, ve Spojených státech a tak dále.
Václav Hořejší
„Nastavili jsme sofistikovaný systém, který vychází z analýzy dostupných dat,“ argumentuje Chlíbek. „Když byly v Praze roušky povinné jen v metru, tak situace byla na nižší bodovací škále. Přijímaná opatření tedy jsou v souladu se škálou míry rizika, která vychází z aktuálních dat.“
Zpřísňovat, ale postupně
Chlíbek pak považuje za logické, aby se postupovalo metodou postupného zavádění opatření. Věda už totiž má víc znalostí o chování viru. „Je to lepší, než teď všechno razantně zavřít. Ano, čísla by klesla, ale po otevření by se vše zas opakovalo,“ argumentuje.
Hořejší se brání – jde prý jen o nedorozumění. „Já nevolám po tom, aby se zavedla stejná opatření jako v březnu. Souhlasím, že máme už zkušenosti a máme postupovat selektivně. Ale říkám, že selektivně uplatnit opatření jsme měli už před třemi nebo šesti týdny,“ vysvětluje.
Není možné srovnávat počátek pandemie se současnou situací. Neměli jsme vůbec žádná data, zkušenosti, znalost a přijali jsme nejrazantnější možná opatření.
Roman Chlíbek
Hořejší dál kritizuje opatření týkající se barů, které se mají nově zavírat po půlnoci.
„Je absurdní říct, že nevadí, když jsou do půlnoci přecpané lidmi. Správné by bylo nechat v ohniskách nákazy restaurační provoz jen na zahrádkách, případně ve vnitřních prostorách s velmi omezenou kapacitou osob,“ doporučuje imunolog.
Roman Chlíbek namítá, že by se mělo spíš volat po osobní a společenské zodpovědnosti. „Zodpovědný člověk, přestože mu nezavřu noční bar, tam chodit nemusí. Pokud se ukáže, že to nefunguje, tak se bary od půlnoci znova zavřou,“ apeluje na individuální kázeň.
Celý pořad Pro a proti Karolíny Koubové si poslechněte v audiu.
Související
-
Plaga: Když hygiena zavede roušky povinně, tak to platí. Dokud doporučuje, tak doporučují i ředitelé
Ministr školství Robert Plaga (ANO) přiznává, že oznámení o nošení roušek nebyla srozumitelná a mělo by se postupovat podle semaforu.
-
Odložením roušek ničeho nedosáhneme. Nepustí nás do zahraničí, budeme v karanténě, tvrdí epidemiolog
Hlavní epidemiolog IKEMu Petr Smejkal věří, že bychom měli začít nosit roušky ve všech uzavřených prostorách. Šéf stomatologů Roman Šmucler ale odmítá plošná řešení.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.