Černý Hora blíže EU

Zástupci Černé Hory podepsali s Evropskou unií Dohodu o stabilizaci a přidružení. Ta je jakýmsi předstupněm pozdějšího plného členství v ní. Černá Hora se tak stala po Chorvatsku, Makedonii a Albánii čtvrtou zemí západního Balkánu, která asociační smlouvu podepsala Zatímco černohorská delegace zářila uspokojením, srbští představitelé odcházeli poněkud rozčarováni.

I když s podobným vývojem zřejmě počítali. Hlavní žalobkyně Tribunálu pro zločiny v bývalé Jugoslávii konstatovala, že Bělehrad dělá pokroky při spolupráci na zatčení posledních čtyř hledaných válečných zločinců srbského původu. Stále je toho ale málo, alespoň podle Carly del Ponteové. Dokud nebude zadržen a předán do Haagu generál Ratko Mladič, velitel vojsk bosenských Srbů. Velel jednotkám, které v roce 1995 po dobytí města Srebrenica vraždily tisíce jejích obyvatel. Poté podobně jako prezident bosenských Srbů Radovan Karadžič zmizel a oba už 12 let spravedlnosti unikají.

Vláda v Bělehradě se v poslední době snaží, alespoň některými kroky, pátrání po hledaných zintenzivnit. Poprvé za informace, které by vedly k jejich zatčení, vypsala odměnu. Slibuje co nejrychlejší dopadení všech hledaných. Carla del Ponteová opakuje, že je toho stále málo.

Srbsko prý bylo vydání Mladiče velmi blízko. Jenže už v roce 2003 za vlády tehdejšího premiéra Zorana Džindžiče. Ten prý prohlásil, aby počkala do léta, než provede reformu policie. Bylo to dva roky poté, co nechal zatknout a uvěznit, nejprve v Srbsku a později ve vězení haagského tribunálu někdejšího prezidenta Slobodana Miloševiče, spoluodpovědného za konflikty mezi post Jugoslávskými zeměmi. Ten nakonec ve vězení zemřel. Ale to bylo v době, kdy byl už mrtvý i Džindžič, na kterého bývalí policisté spáchali před budovou srbské vlády úspěšný atentát. Těsně před svým zabitím se snažil získat pro spolupráci při pátrání jednotky NATO. Řekl mi Mladiče vám předám když mi pomůžete, během 4 hodin, vzpomněla si nedávno Carla del Ponteová.

Jeden z ministrů srbské vlády, poněkud rozmrzelý odkladem podpisu smlouvy zopakoval, že úřady nemají snadnou situaci. Srbsko se prý snaží přesvědčit Tribunál o svých záměrech, ale naráží na nepochopení. Odkládání podpisu asociačních dohod s Evropskou unií by mohlo podle ministra Rasima Ljajiče posílit proti evropské strany. Připomeňme, že minulé parlamentní volby v Srbsku počátkem letošního roku vyhrála srbská Radikální strana, proslulá právě takovými postoji. Nezískala sice žádného koaličního partnera a byla nucena sestavení vlády přenechat dalším stranám, nicméně zůstává nejsilnější. Místo Evropské unie nabízí voličům sbližování s Čínou, Ruskem a dalšími v uvozovkách bratrskými slovanskými státy. S těmi pravoslavnými. A není vyloučeno, že počátkem příštího roku proběhnou volby do Skupštiny proběhnout znovu. Další strany integraci s Evropskou unií podporují a s tím související zlepšení hospodářské situace je nadějí i pro většinu občanů. To se ale nedá říci o další euroatlantickou organizaci- NATO. Proti vstupu do ní se v minulých dnech vyslovil nejen předseda vlády Vojislav Koštunica, ale i prezident Boris Tadič, označovaný za v srbském měřítku proevropského. Ruiny po bombardování Srbska letouny NATO během kosovského konfliktu mají na mnoha místech stále před očima. A to Severoatlantickou alianci snižuje na minimum přijatelnosti. Srbsko sice přistoupilo do sdružení Partnerství pro mír, ale u toho má v budoucnu zůstat. Představitelé země zdůrazňují, že integraci s NATO a Evropskou unií není nutné vzájemně podmiňovat. Odkazují na členské země EU Rakousko a Švédsko, které do NATO také nevstoupily. V Bruselu uklidňují srbské politiky, že pozitivní rozhodnutí o podpisu asociační dohody s EU může přijít už do konce roku. Mnohé se také očekává od návštěvy Carly del Ponteové v Bělehradě koncem října. Možná, že v tu dobu budou její hodnocení pozitivnější.

Černá Hora sice už asociační dohodu podepsala, nicméně ještě nemá vyhráno. Dohodu musí ratifikovat parlamenty všech 27 členských zemí EU. A Bulharsko dalo najevo, že by mohlo přidružení Černé Hory zablokovat. Ptáte se na důvod? Tamní představitelé jsou nespokojeni s tím, že se v oficiálních dokumentech označuje společná evropská měna jako Euro a ne také jako Evro, což vyžaduje přepis v jejich abecedě. Tedy cyrilici.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .