Černobylští ptáci nemají rádi oranžovou

Mezinárodní tým vědců vedených Timothym Mousseauem z University of South Carolina v americké Columbii zkoumá přírodu v okolí havarovaného jaderného reaktoru černobylské elektrárny. Několik let vědci sledovali ptactvo v tzv. Rudém lese zasaženém po havárii radioaktivním spadem. Už v roce 2007 zjistili, že v oblastech s vyšší radiací se vyskytuje méně ptáků, kteří mají peří zbarvené žlutě nebo oranžově. Tyto barvy dodávají peří karotenoidy, jež musí pták přijmout v potravě. Černě, šedě nebo hnědě zbarveným druhům ptáků se peří barví pigmentem melaninem vyráběným ptačím organismem. Tito ptáci nejsou v rozšíření radiací nijak omezovány. Vědci to vysvětlili tím, že karotenoidy slouží v organismu nejen k tvorbě jasných barev, ale hrají významnou roli antioxidantů. V radioaktivním prostředí pomáhají antioxidanty živočichů utlumit působení volných radikálů a přispívají tak k lepšímu zdravotnímu stavu. Ptáci, kteří „vyplýtvají“ karotenoidy na zbarvení per, mají organismus více poškozený volnými radikály a to jim nesvědčí.

V nejnovější studii zveřejněné ve vědeckém časopise Oecologia se Mousseaův tým zaměřil na rezavě zbarvené ptáky. Ti vděčí za svou barvu melaninovému pigmentu feomelaninu. Při tvorbě feomelaninu se v organismu spotřebovává velké množství glutathionu, jenž působí rovněž jako antioxidant. Také feomelanin chrání organismus před nežádoucími efekty volných radikálů. Ukázalo se, že v radiací zasažených oblastech neubývá ptáků, kteří jsou zbarveni rezavě díky feomelaninu. V zamořenějších oblastech jsou však mnohem vzácnější jedinci, kteří jsou feomelaninem sytěji zbarveni. Například typická rezavá hrudní skvrna samečků vlaštovky obecné, je u ptáků vyskytujících se zamořené oblasti podstatně bledší.
Timothy Mousseau nyní jedná s japonskými vědci, zda by bylo možné provádět podobná sledování v okolí havarované jaderné elektrárny ve Fukušimě.

Evakuační zóna u elektrárny Fukušima v Japonsku|foto: Emanuel Macoun