Černobyl: Utajovaná katastrofa z 26. dubna 1986
Sovětský vědec v oboru anorganické chemie a člen Akademie věd SSSR Valerij Alexejevič Legasov se cítil za havárii v Černobylu osobně zodpovědný. Po havárii tvrdil, že nepřítel není ukryt v technice, ale nepřítelem je samotný způsob utváření a řízení energetických procesů závislých na člověku. „Dnes musíme techniku chránit před člověkem,“ řekl už jako vedoucí vyšetřovací komise. Legasov spáchal sebevraždu v den prvního výročí černobylské katastrofy.
Čtěte také
Jaderná havárie odhalila i nedostatky sovětského systému, který dlouho katastrofu utajoval a bagatelizoval. To bohužel zabránilo i včasnému varování ohroženého obyvatelstva.
Připomeneme i to, jak o následcích katastrofy (ne)informovala československá vláda i média.
V další části pořadu se Petruška Šustrová a Josef Mlejnek zamýšlí na významnými událostmi válečného roku 1944.
Reprízu pořadu, který jsme vysílali v únoru 2009, najdete v audiozáznamu pouze po dobu jednoho měsíce.
Související
-
Jak Havlovo Československo zachraňovalo stovky volyňských děti ohrožených havárií v Černobylu
Tehdejší vláda umožnila i ozdravný pobyt stovkám volyňských dětí. Proč? Důvodem byla obava z následků výbuchu jaderné elektrárny v Černobylu.
-
Jak chránilo Československo své občany při havárii Černobylu? Zatajováním a propagandou
Jednou z nejvážnějších havárií v historii mírového využití jaderné energie byla ta v Černobylu. Československo se ale tvářilo, že se nic neděje...
-
Nic se neděje, říkali Sověti po havárii v Černobylu. Následky má dodnes asi sedm milionů lidí
Ještě před ruskou agresí spolkly práce na údržbě elektrárny šest procent ukrajinského státního rozpočtu.
