Čekáme na prezidenta nositele naděje, lákadlo, neutrála?

24. červen 2022

Prezident země má svou roli nejen v krizích, ale i v období, kdy Česko předsedá Radě Evropské unie. Podle ústavního právníka Jana Kysely má prezident roli vizionářskou, strategickou i ceremoniální. „Ve vztahu k jednání Rady, což je spíš pohostinství, tam prezident může fungovat ve třech základních rolích. Jednou je lákadlo – kdy vás víc než Česko zajímá Václav Havel a rádi zajedete do Prahy, abyste se s ním setkali, protože vás přesahuje, přitahuje, zajímá.“

„Další je ta typická role hlavy státu – neutrál. To znamená, že nic zvláštního nečekáte, ale je to hlava státu, tak proč se nenechat pozvat na oběd. Poslední rolí je odpuzovač. A mám pocit, že jsme tady v posledních letech dost sklouzli. Protože uvážíte-li, koho Miloš Zeman hostí, respektive kým se nechal hostit, tak to vlastně není úplně nejimpozantnější výčet osob, jimiž bychom se mohli chtít pyšnit,“ doplňuje Kysela.

Čekání na prezidenta 
s filozofkou Terezou Matějčkovou,
s ústavním právníkem Janem Kyselou
s komentátorem Českého rozhlasu Petrem Nováčkem
a moderátorem Janem Pokorným.

Podle právníka pak až tak nezáleží na vymezení ústavní role prezidenta, ale co je hlava státu za člověka. „Do jaké míry vám připadá atraktivní či politicky nebo osobnostně ,ekelhaft‘,“ myslí si.

Když filozofka Tereza Matějčková vzpomíná na předcházející české předsednictví v roce 2009, připomíná, jak tehdejší hlava státu Václav Klaus odmítl přijít na zahajovací ceremoniál.

Čtěte také

„Taková by role prezidenta ale asi být neměla – byť si nemyslím, že prezident nesmí mít skeptické výhrady k EU či kritizovat.

„Dokonce si myslím, že kritika je z části i jeho úloha – je prezidentem suverénní země. Ale pokud jde o zahajovací ceremonii,  tak je třeba dát najevo jednotu a neznejišťovat veřejnost,“ uvažuje filozofka.

Nositel naděje

Právník Kysela se pak domnívá, že prezident by měl být hlavně nositel naděje. „A to bez ohledu na to, jestli mluvíme o předsednictví anebo o nějaké jiné etapě vývoje společnosti. Ve chvíli, kdy se mají předseda vlády nebo další politici zabývat operativním každodenním vládnutím, nebo tím, jestli se podaří v nějakém balíčku dojednat kompromis, tak hlavy států, včetně té z hostitelské země summitu, se mají mobilizovat k přesahu.“

„Mají zvedat témata, která si určitě nevejdou do půlročního předsednictví – ale bylo by dobré si uvědomit, že taková témata existují a že jim neutečeme… A podle mého soudu je to klimatická krize.“

Čtěte také

S tím souhlasí i filozofka Matějčková: „Prezident má formulovat teze, které přesahují každodenní provoz. V mottu předsednictví explicitně zaznívá: Evropa jako úkol… Možná se můžeme zastavit a zkusit formulovat nějakou vizi – třeba jestli tady budeme ještě za 30 let, pakliže budeme konzumovat tak, jak to dnes děláme.“

A připojuje se i komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček: „Souhlasím, ale mám trošku obavu – životní prostředí je opravdu zásadní téma, ale mohlo by někomu sloužit jako úhybný manévr. Aby se nemusel zabývat naším nejhorším problémem: Co s Ruskem, co s Ukrajinou,“ uzavírá.

Další otázky a odpovědi najdete v podcastu Čekání na prezidenta.

Čekání na prezidenta najdete na webu Českého rozhlasu Plus, v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích. Ve vysílání Plusu ho uslyšíte v neděli 26. června po 18. hodině.

autoři: Patricie Polanská , lup
Spustit audio

Související