Bývalý srbský prezident Milan Milutinovič byl v Haagu zproštěn viny

Když Slobodan Miloševič už nemohl potřetí kandidovat na post prezidenta Srbska, nechal se federálním parlamentem zvolit jugoslávským prezidentem po Zoranu Liličovi. Právě s ním se počítalo na uvolněný post hlavy Srbska. Jenomže k volbám nepřišlo požadovaných 50 procent hlasujících a výsledek byl anulován. Miloševičova Socialistická strana Srbska se proto rozhodla nominovat poměrně populárního šéfa diplomacie na post prvního muže Srbska. Milutinovič byl v roce 1997 prezidentem skutečně zvolen.

O rok později se vyostřila situace v Kosovu. Albánská Kosovská osvobozenecká armáda začala bojovat proti srbským policejním jednotkám. Později se za spoluúčasti federální armády pokusily vyhnat z Kosova několik stovek tisíc etnických Albánců. Následovalo bombardování Jugoslávie letectvem NATO.

4 z pěti včera odsouzenými veleli v době kosovské krize na různých stupních vojenským a policejním jednotkám. Akcí se tedy přímo účastnili, což rozhodlo o jejich potrestání žalářem.

V případě Milutinoviče se přímá účast dokázat nedala. Rozhodování o pacifikaci UČK a vyhánění Albánců přijímaly federální orgány se Slobodanem Miloševičem v čele. I proto byl včera odsouzen i bývalý místopředseda federální vlády Nikola Šainovič, který po poradě s Miloševičem mohl spolurozhodovat o vojenských a policejních zásazích v Kosovu.

Soud konstatoval, že Milutinovič neměl v době svého působení na prezidentském postu dostatek pravomocí, aby mohl o zásazích rozhodovat a už vůbec ne jim zabránit. I když o akcích jako srbský prezident musel vědět a v době počátku kosovské krize federální akce podporoval, byť jen ústně. Odtud jeho památný výrok. Kosovo je srbský Jeruzalém.

5. říjen roku 2000 je považován za klíčové datum nejnovější srbské historie. V tomto roce poprvé rozhodovali hlasující o tom, kdo bude stát v čele Jugoslávie přímo. Miloševičovi se tentokrát už nepodařilo volby zfalšovat. Když se o to pokusil, byl svržen lidovým povstáním. Prezidentem se tehdy stal Vojislav Koštunica.

Srbsko se pozvolna i když za spousty potíží začalo pokoušet realizovat mírné reformy. Premiér Zoran Džindžič byl poté, co vydal proti vůli Koštunici Miloševiče do Haagu, zabit při atentátu.

Milan Milutinovič se v těchto dobách stáhl do politického ústraní, i když mandát prezidenta vykonával až do konce funkčního období v roce 2002 V lednu následujícího roku se pak dobrovolně vydal Haagskému tribunálu. Proces trval dva roky.

Zatímco v případě Milutinoviče se osvobození, nebo spíše mírný trest daly očekávat, u zmíněných velitelských kádrů o rozsudcích nebylo pochyb.

Penzionovaný generál Jugoslávské armády Vladimir Lazarevič obdržel 15 let za zločiny proti albánskému obyvatelstvu v roce 1999. Byl tehdy velitelem Prištinského armádního sboru. 15 let obdržel i tehdejší náčelník generálního štábu Dragoljub Ojdanič. V době kosovské krize velitel 3. jugoslávské armády Nebojša Pavkovič dostal 22 let, podobně jako Sreten Lukič, náčelník štábu policejních jednotek nasazených v Kosovu. Jediným nevojákem je pak bývalý místopředseda jugoslávské vlády Nikola Šainovič, obviněný ze spolurozhodování o vojenských a policejních zásazích. Byl rovněž odsouzen na 22 let. Úhrnný trest pro všech pět činí 96 roků.

V Srbsku vyvolala včerejší rozhodnutí podle očekávání nevoli. Tresty jsou považovány za příliš vysoké a tak se obhájci potrestaných hodlají odvolat. A v Srbsku samotném je pravděpodobné, že opět vzroste odpor k Haagského tribunálu. Ten je většinově považován za politicky zmanipulovaný proti srbský orgán, jehož popularita byla už nyní na bodu mrazu.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .