Byl král Jiří z Poděbrad vrah? Historici ho sice už očistili, ale pomluva přetrvává dál, míní historička

28. červen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Alfons Mucha: Jiří z Poděbrad

Jiří z Poděbrad (1420–1471) patří k výrazným osobnostem naší historie. Panovníkem byl ve velmi nelehké době, navíc nepatřil mezi královské potomky. Jeho vládnutí je hodnoceno s obdivem, a to i s pohledem na aktivity přesahující hranice. Kaňkou na jeho životním příběhu je osočení z vraždy, respektive královraždy.

Podezření se s ním táhlo hned několik století, dodnes ji najdete odborných historických publikacích. Verzí bylo hned několik: Jiří z Poděbrad byl podezírán z otravy Ladislava Pohrobka. Historikové hledali i důvody, proč by měl vraždit a jako motiv se objevila láska i nenávist.

Účinkuje: historička Eva Doležalová
Připravila: Ivana Chmel Denčevová
Režie: Michal Bureš

Jiří z Poděbrad je tak trochu záhadnou postavou, alespoň do určitého období. Historička Eva Doležalová říká: „Neznáme přesné místo narození – byť bývá uváděn poděbradský hrad. Není známá ani jeho matka – i když se uvádí Anna z Vartemberka. A nevíme ani to, co se s ním dělo jako malým chlapcem. Objevuje se až v bitvě u Lipan, a to mu zřejmě bylo 14 či 15 let, kdy vstoupil do světa, ve kterém chtěl prosadit svá práva“.

Čtěte také

To se mu opravdu dařilo. Počátkem 40. let 15. století už byl respektovaným politikem východočeského kraje, tehdy nazývaného landfrýd. Byl to muž schopný, protože se stal i vyjednavačem o budoucím králi českého trůnu, kterým se stal nezletilý Ladislav Pohrobek. Jeho pradědem byl císař Karel IV. a otcem Zikmund Lucemburský.

Ladislav přišel do Čech v roce 1453, bylo mu tehdy 13 let, ale po korunovaci se vrátil do Vídně. Přesto, jak píše Petr Hořejš v Toulkách českou minulostí: „Byl zlatovlasý, kučeravý andělíček, ke kterému se v Čechách vzhlíželo. Hezký jako panenka a obdobně užitečný. Král-dítě. Král-stín. Nevinnost, která budí sympatie. Nejen pro český stát. Také pro Rakousky a Uhry.“

Během Ladislavovy vlády správce země Jiří z Poděbrad upevnil své postavení, stal se mužem nejmocnějším a zároveň mužem také nejbohatším. 

Ladislavova záhadná smrt

Po čtyřech letech se Ladislav Pohrobek vrátil do Prahy, tehdy to byl jeho druhý pražský pobyt a měl být slavností. Chystala se jeho svatba s Magdalenou, dcerou francouzského krále Karla VII., během příprav na svatbu král onemocněl a nečekaně 23. listopadu 1457 zemřel.

Čtěte také

Ve Starých letopisech českých se dočtete: „Upadl ten krásný jinoch do mdlob a vypustil duši ve středu sv. Klimenta, ve čtvrt na čtyři odpoledne. Před smrtí, ještě při plném vědomí, svěřil panu Jiříkovi a správci země vládu nad zemí českou. Prosil ho, aby sirotkům a vdovám pomáhal k právu a nenechal je utiskovat.“  Správce zemí Koruny české se pak roku následujícího stává regulérním králem, jeho korunovace se uskutečnila 7. května 1458.

Nečekaná Jiřího cesta ke královskému trůnu podpořila úvahy, že to se smrtí Ladislava Pohrobka nebylo jen tak. Pověsti, že by mohl být královrahem, travičem se šířily. Dostávaly se až k zahraničním dvorům a „dráždily nejen historiky, ale také lékaře“, konstatuje Doležalová.  

Měl ale leukemii

Odpověď na tuto otázku jsme neznali staletí, a přišla až s velkým výzkumem v roce 1985, a to pod vedením antropologa Emanuela Vlčka. Ladislav Pohrobek totiž zemřel na akutní leukémii. Jiří z Poděbrad tak může být očištěn, nebo ne?

„Bohužel klevety se v historické tradici udržují a ovlivňují vnímání historie a velké politiky i v současnosti. A tak je náš národní příběh stále rozštěpený na husitskou a katolickou tradici. Právě Jiří z Poděbrad bývá označován za husitského krále. Většinou máme rádi jednoduchá řešení, a tak to bývá i s hodnocením králů či panovníků,“ uzavírá historička Eva Doležalová.

Celý premiérový pořad Ivany Chmel Denčevové najdete v audiozáznamu.

Spustit audio

Související