Bush a Nistelrooij

V případě amerického volebního zápasu je bohužel výsledek nezapomenutelný. Bez ohledu na obligátní gratulace státníků je zřejmé, že naděje na klidnější svět vzala na další čtyři roky za své. Nejvýstižnější reakce na Bushovo znovuzvolení byla k vidění na burzách, které reagovaly růstem cen ropy, a polepšily si akcie zbrojařů. K tomu ještě klesal dolar. Obchodníci na rozdíl od politiků vidí svět pragmaticky. Nezajímají je řeči, ale peníze. Bush je pro ně předvídatelný, znají jeho priority i jeho sponzory, a nemají nejmenší důvod předpokládat, že by mohlo dojít ke změně kontinuity americké politiky. Předvídatelný je Bush i pro většinu Američanů, kteří si volili vůdce do nepohody. Předvídatelný je i pro ty, kteří dospěli k poznání, že jedním z důvodů oné nepohody je právě Bush.

Stejně jako staronový americký prezident byl včera dobře předvídatelný i van Nistelrooij, fotbalový útočník se zabijáckým instinktem. Měl-li k tomu příležitost, předvídatelně dopravil míč do sítě. Dát lidem, jako je Niestelrooij anebo Bush, šanci znamená koledovat si o velkou nepříjemnost. Také je ale třeba uznat, že jsou to napohled příjemní, usměvaví chlapíci, vzbuzující sympatie spřízněného publika. Manchesteru United lze mimochodem publikum závidět. Potlesk pro Karla Poborského, bez ohledu na to, že opouštěl hřiště s červenou kartou, to bylo něco, co se těžko předvídá. Náplast na včerejší mrzutosti s Bushem a van Nistelrooijem.