Budou v Srbsku předčasné volby?

Zklamaná z toho, že Mladič dosud není v Haagu vyjádřila i hlavní žalobkyně tribunálu pro zločiny v bývalé Jugoslávii Carla del Ponteová. Ta na otázku, zda pozitivně oceňuje fakt, že srbské úřady zintenzivnily pátrací akce stroze odpověděla, že na ní podobné bezvýsledné aktivity nedělají žádný dojem. Případ Mladič je pro ní velké zklamání. "Premiér Koštunica přislíbil mně a komisaři Evropské unie Olimu Rehnovi, že bude Mladič do konce dubna zatčen. Jsem rozčarována," dodala Carla del Ponteová.

Bělehrad se tak dostal do kritické situace. Rozhovory byly zatím jen přerušeny, ale prodlužováním honby za Mladičem mohou být nakonec úplně zrušeny. To by znamenalo v Srbsku frustraci a nestabilitu. Rozhovory byly navíc vedeny se soustátím Srbsko Černá hora. V menší z republik budou 21. května občané hlasovat v referendu zda Černá hora zůstane členem společného státu, nebo v Evropě vznikne nová samostatná země. Výsledek je zatím nejistý už proto, že pro případnou nezávislost musí hlasovat 55 procent zúčastněných občanů. A z Podgorice, hlavního města Černé hory se znovu a znovu ozývají hlasy, že následkem nezatčení Mladiče se země dostává kvůli Srbsku do skluzu v integračních jednáních. Černohorský premiér Milo Džukanovič totiž tvrdí, že pokud po referendu země přetne i poslední vazby ve společném státě, stane se první členskou zemí Evropské unie na západním Balkánu.

V Srbsku komplikace asociačních jednání pochopitelně nijak neoslavují. Vláda dosud tvrdila, že integrace s Evropou je v každém případě prioritou číslo jedna. Pravdou je, že se spolupráce s haagských tribunálem v posledních měsících zlepšovala. Řada bývalých důstojníků a politiků odjela do Haagu dobrovolně, nebo sice pod tlakem, ale za garancí zajištění jejich rodin v případě odsouzení a uvěznění. A to i ti, kteří prohlašovali, že v případě vydání do Haagu spáchají sebevraždu. Jenže to v případě Mladiče zřejmě neplatí.

"Zatčení generála bude tvrdý oříšek," říká šéf bělehradského Úřadu pro lidská práva Vojin Dimitrijevič. Podle něj vláda stojí před téměř neřešitelným problémem. "Mladič se dobrovolně nevzdá a nenechá se podplatit jako mnozí předešlí. S nimi se dalo jednat alespoň částečně racionálním způsobem, ale to tady nefunguje. Navíc má stále síť svých spolupracovníků. Osamocený člověk se přece v soudobém státě nemůže bez pomoci úspěšně skrývat," dodává bělehradský politolog Vojin Dimitrijevič.

Vládní liberální strana G-17 plus, ze které pocházejí oba ministři, kteří podali, nebo hodlají podat demisi zvažuje vystoupení z koalice i když tvrdí, že kabinet Vojislava Koštunici bude i nadále v parlamentu podporovat. Dosavadní ministr financí Mladžan Dinkič prohlásil, že jeho strana dává vládě na zatčení Mladiče čas do září, jinak hodlá na podzim navrhnout předčasné parlamentní volby.

V Bělehradě se už začínají objevovat návrhy, která z opozičních stran by mohla případně vstoupit do vlády. Nejčastěji se hovoří o Srbském hnutí obnovy ministra zahraničí Vuka Draškoviče. Ale i on považuje přerušení jednání Bruselu s Bělehradem za velmi nešťastnou událost. Srbské vládě doporučil, aby za neúspěšné pátraní po uprchlíkovi odvolala šéfy všech tajných služeb. Dále se spekuluje i o možné koalici s protievropskou ultranacionalistickou Srbskou radikální stranou, což by ale bylo v Bruselu i v dalších mezinárodních institucí přijato spíše negativně. A tak možná premiéru Koštunicovi nezbude nic jiného, než na nic nečekat a vypsat mimořádné volby okamžitě. Nacionalisté a proevropská uskupení by tak znovu změřili síly. A to s nejistým výsledkem. Ačkoli strany minulosti, jak zejména radikály nazývají představitelé nynější vlády, už dávno tahají za kratší konec.