Budou v Polsku předčasné volby?

Ta se týkala takzvané ochrany života už od početí, což by ve svém důsledku znamenalo absolutní zákaz umělého přerušení těhotenství. Zpřísnil by se tak už nyní velmi tvrdý zákon o potratech.

Jejich absolutní zákaz požadovala také ultrakatolická Liga polských rodin, stále členka vládní koalice. Marek Jurek byl dosud členem nejvlivnější polské vládní strany-Právo a spravedlnost. Ta je vedena bratry Kaczyňskými. Lechem, který je polským prezidentem a Jaroslawem-předsedou vlády.

Marek Jurek ze strany vystoupil. Údajně proto, že se z ní stala poplatná a příliš pragmatická síla, která odstoupila od svého konzervativního programu. Pod vedením rebelanta vznikla strana nová. Jurek jí nazval Pravice republiky. Celý projekt je zatím ve stadiu diskuzí a zainteresovaní politici dokonce tvrdí, že jde o mediálně nafouklou causu. Zatím není ani jasné kolik poslanců Sejmu se k uskupení hodlá přidat.

Jisté je to, že pokud jich bude více než 15, ztratí dosavadní vládní koalice ve čtyř set šedesátičlenném Sejmu většinu. Nemusí to ale mnoho znamenat. Pravice republiky sama sebe řadí mezi Právo a spravedlnost a Ligu polských rodin, tedy 2 parlamentní strany a sami zakladatelé tvrdí, že koaliční souručenství hodlají během hlasování podporovat.

Pokud by se politici nedohodli na postu nového maršálka Sejmu, vznikla by ale patová situace. Dolní komora parlamentu by za těchto okolností mohla rozhodnout o svém rozpuštění. To ale vyžaduje souhlas dvou třetin poslanců a pro takové řešení by tedy musela hlasovat i část opozice.

Volby tak pravděpodobně nebudou. Proč? Objevují se z našeho pohledu až neuvěřitelná odůvodnění. Souvisejí shodou okolností s očekávaným svátkem ze světa sportu. Evropská fotbalová asociace totiž minulý týden rozhodla, že fotbalová mistrovství starého kontinentu v roce 2012 budou spolupořádat Polsko a Ukrajina. Pokud by volby v Polsku prý byly letos, předpokládá se, že by nově vzešlá koaliční vláda, pravděpodobně složená ze stoupenců liberální Občanské platformy a postkomunistů, podporovaných bývalým prezidentem Aleksandrem Kwašniewskim, byla u moci 4 roky. Skončila by své funkční období v roce 2011 a organizace mistrovství by měla na starosti vláda nová. A možná znovu úplně jiná.

Ač jde o sportovní záležitost, jde o celoevropskou událost, která už dávno není jen záležitostí fanoušků, nebo fotbalistů. Polsko i Ukrajina si od něj šampionátu slibují mnohé. Jednak prezentaci svých zemí, ale také potřebnou modernizaci infrastruktury a to zejména ve městech, kde by se zápasy měly konat.

A patřičná prezentace je jedním z nemnoha záležitostí, na které se shodnou většiny parlamentních stran v obou zemích. Bez nadsázky. I proto se podle odborníků budou snažit jak v Polsku, tak zejména na Ukrajině v rámci možného zachovat stabilitu na politických scénách. A to platí dvojnásob v zemi se kterou Polsko mistrovství bude pořádat, tedy na Ukrajině. Tam je situace permanentně labilní.

Zajímavé bylo s jakou euforií politici i obyvatelstvo na rozhodnutí o organizaci šampionátu reagovaly. Euforicky se chovali jak ve Varšavě, tak v Kyjevě. I na Ukrajině, zmítané sporem mezi prezidentem Juščenkem a premiérem Janukovyčem. Zprávu jako fantastickou přivítali s jásotem i demonstrující stoupenci obou stran. Alespoň na pár hodin zapomněli na svou nesmiřitelnost.

Ale vraťme se do Polska. O tom, zda současná krize nakonec doopravdy povede k mimořádným volbám bychom se měli dozvědět do konce týdne. Klíčové bude, zda se politici dohodnou na obsazení postu maršálka Sejmu. To dosud, byť jen formálně vykonává renegát Marek Jurek, zakladatel zmíněné nové strany Pravice republiky.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .