Budeme se dívat na televizní vysílání mimozemšťanů?

V Nizozemí se právě staví nová generace radioteleskopů LOFAR. Radioteleskopy obvykle vypadají jako obrovské mísy a dokáží zachytit rádiové vlny z vesmíru. LOFAR bude po dokončení prvním radioteleskopem nové generace, pracujícím na úplně jiném principu. V radiovém oboru spektra září například molekuly neutrálního vodíku. Především raný vesmír byl složen téměř výhradně z vodíku, a proto ho astronomové potřebují pozorovat.

Molekula vodíku září na vlnové délce 21 centimetrů. Signálu trvá třeba deset miliard let, než k nám doletí a během té doby se vesmír mnohonásobně zvětšil. Tím se natáhla i vlnová délka z 21 cm až na několik metrů. To odpovídá frekvenci desítek až stovek megahertzů. Přesně v tomto rozsahu (50 až 400 MHz) vysílá i naše civilizace rádiové vlny.

Takže i my jsme zdrojem rádiového signálu a ostatní civilizace se o nás dozví, až k nim naše vysílání přiletí. Protože rozhlas existuje ani ne devadesát let, zatím vysílání nestihlo doletět daleko. Konkrétně jen ke hvězdám vzdáleným devadesát světelných let. Nejsilnějšími zdroji rádiového signálu, který vysíláme do vesmíru jsou vojenské radary a televizní a rozhlasové vysílače.

Dohromady zaujímají jen relativně malý rozsah frekvencí a pokud by nějaká jiná civilizace vysílala jako my, dokázaly by nově stavěné radioteleskopy jejich signál celkem snadno odhalit. Rádiové vlny z vesmíru už po mnoho desítek let poslouchá i radioteleskop známého projektu SETi. Nové teleskopy na rozdíl od SETi budou přijímat a analyzovat jiné vlnové délky.

Pokud by radioteleskopy LOFAR našli signály cizí civilizace, dokázali by vědci ze změny jejich frekvence určit řadu údajů. Díky tzv. Dopplerovu jevu by bylo možné zjistit tvar dráhy planety kolem mateřské hvězdy, sklon osy rotace a její vzdálenost od hvězdy. To umožní odhadnout povrchovou teplotu planety, tedy jestli na ní může existovat voda v kapalném stavu.

Podle výpočtů by nové teleskopy měly dokázat zachytit vysílání mimozemských civilizací až ze vzdálenosti 1000 světelných let. V takovém okruhu kolem nás je podle odhadů asi 100 milionů hvězd, kolem kterých obíhají planety. Samozřejmě úspěšnost měření bude záviset také na tom, kolik civilizací v našem okolí vůbec existuje a kolik z nich je na stejném stupni vývoje jako my.

Kromě toho tu je ještě jeden technický problém. Bude těžké odlišit vysílání mimozemšťanů od našeho vlastního. Jak říkají vědci s nadsázkou: "Bude těžké poznat, jestli vysílá mimozemšťan, nebo BBC."