Bude mít televize Prima prodlouženou licenci?

Cituji: "Jsou dvě možnosti - buď s licencí Novy nebo Primy. Žádná z nich teď není volná, ale obě se zdají mít značné nejasnosti v tom, kdo je vlastní. Vlastně si myslím, že v Česku není nikdo, kdo ví stoprocentně, komu co patří. Z českého tisku se dozvídám, že je možné, že PPF nevlastní to, co si myslím, že vlastní, protože to stále drží bývalí partneři Vladimíra Železného. A že ta licence může být odebrána, protože její držitelé porušují zákon. Takže pokud jedna z těchto dvou licencí bude volná, rádi bychom se zúčastnili licenčního řízení. Určitě máme spoustu peněz na investice." (konec citátu).

Je pravdou, že nedávno zvolené nové složení Rady pro rozhlasové a televizní vysílání skutečně za určitých okolností může zahájit řízení o odebrání jedné či druhé licence. Pokud jde o Novu, pak by to teoreticky mohlo být kvůli dnes už neexistující talk show exředitele Železného, ale právě to, že ten je už aspoň opticky mimo Novu, Rada tak daleko nepůjde. Ale nejasné je to i s Primou, mimochodem právě slavící deset let existence. Koncem června roku 1993 začala vysílat v Praze a ve Středních Čechách pod názvem Premiéra. Po roce získala licenci pro satelitní vysílání jako prostředek pro šíření signálu na vysílače v celé České republice, které sdílí s dvanácti regionálními televizemi. Od roku 1997 vysílá pod názvem Prima TV a v dané chvíli ukusuje asi dvacetiprocentní podíl pomyslného koláče sledovanosti. Zatímco Nova získala loni podle dikce novelizovaného mediálního zákona prodloužení licence na dalších dvanáct let, Prima nyní žádá o totéž. A jak se zdá, má to poněkud složitější.

Ministr kultury Pavel Dostál minulý měsíc upozornil, že Primě nemůže být prodloužena licence k celoplošnému vysílání z prostého důvodu - takovou licenci totiž nikdy nedržela. Představitelé Primy jsou na ministra rozhořčení, ale mluvčí vysílací rady Pavel Barák v podstatě Dostálovo vyjádření potvrdil. Podle Baráka by rada mohla své rozhodnutí přehodnotit a licenci, kterou Prima považuje za celoplošnou, jí dodatečně odebrat. Licenci původní, totiž pražskou a středočeskou Prima prodlouženu od loňska má. Ale jak se zachová Rada při posuzování žádosti o klíčovou satelitní licenci, umožňující zároveň distribuovat signál Primy na regionální pozemní vysílače, to je vskutku velký otazník. Oslavy kulatého výročí by mohly docela klidně zhořknout. Rada nemůže otálet - pokud by totiž žádost o prodloužení do určité lhůty neprojednala, pak by došlo k tak řečené "pozitivní fikci" a licence by byla automaticky prodloužena. To mluvčí rady Barák vylučuje a dodává: "Prima svým signálem pokrývá víc než 70 procent obyvatel České republiky, což odpovídá nárokům na celoplošnou stanici, ale licence takový charakter nemá."

Rada ovšem také hodlá prohlédnout spleť vlastnických vztahů v obou privátních stanicích, což je samo o sobě úkol spíše dlouhodobý a bůhví, zda se jí to může podařit. Mnohé ukazuje na to, že Prima je do značné míry spojena s Novou, přičemž v pozadí stojí řada firem, v nichž se pohybují lidé z okruhu Jiřího Šmejce. Ten se v roce 1999 stal partnerem Vladimíra Železného při rozjedu Novy bez amerických investorů a Šmejc patrně ovládá i Primu. Příbuznost obou televizí je ostatně patrná i bez znalostí o majetnickém provázání a Šmejc jistě dobře ví, že pokud by došlo k rozkrytí zatím nepřehledného přediva, ohrozilo by to obě televize. A o to zase zcela jistě nestojí finanční skupina PPF, která do Novy vložila nemalé prostředky - včetně toho, že zaplatila za Železného zhruba miliardu, kterou měl uhradit Lauderovi podle arbitrážního výroku. PPF se netají úmyslem Novu prodat a případné odejmutí licence by pro ni znamenala výraznou ztrátu. Ale osud Primy PPF asi příliš nepálí. Mohlo by jí být milejší, kdyby Prima vypadla ze hry kvůli neexistující licenci k celoplošnému vysílání. Tím by asi do značné míry pohasl zájem o dodatečné rozplétání vlastnické pavučiny. Ta je patrně především Šmejcovou starostí a k méně klidnému podnikatelovu spánku navíc může přispívat i to, že rada ještě míní prozkoumat, jak je to s vlastnickými poměry v řadě regionálních rozhlasových stanic. I tam se totiž Šmejcovy lidé prý pokoušeli vybudovat přes nastrčené prostředníky jakousi obdobu takřka celoplošného rozhlasového kanálu.

Jestliže je ovšem licence Primy jaksi "na vodě", potom na ni může zapomenout i americká CME a vlastně vůbec všechno by bylo znovu zamotané. Otázkou totiž je, jak by pak vedle Novy mohla vůbec vzniknout ještě další neplošná soukromá televize, jejíž existence - ovšem v jiných rukou, aby znovu nedošlo k tajnému propojení, může domácí mediální scéně přirozenou konkurenční cestou jenom prospět.

Před novou mediální Radou tedy leží poměrně tvrdý oříšek, když je nadto jasné, že o své nároky nehodlají přijít lobbyisté z privátní televizní i rozhlasové sféry, disponující nejrůznějšími konexemi. O něco jasněji by mohlo být už poměrně brzy, neboť jak bylo už řečeno, pokud bude rada rozhodování o Primě prodlužovat, v tichosti jí tím zpochybňovanou licenci prolonguje až do roku 2018. Což si na úvod svého funkčního období těžko může dovolit, neboť by se tak přiblížila praxi svých předchůdců.