Bude generál Mladič prohlášen za mrtvého?
"Prohlašme generála Mladiče za mrtvého," navrhují adepti právnického povolání z univerzity v srbském hlavním městě. Podle nich už pět let neexistují spolehlivé zdroje o Mladičově pobytu, vše jsou prý spíše dohady a fámy.
Studenti, kteří svůj návrh předali srbským úřadům jsou toho názoru, že pokud bude Mladič prohlášen mrtvým, padne překážka přerušených asociačních jednání Evropské unie se Srbskem.
Podle srbských zákonů je možné prohlásit osobu za mrtvou v několika případech. Při lodním neštěstí, automobilové nehodě, požárech, záplavách, či jiných přírodních katastrofách. Musí ale být splněna podmínka, že o pohřešované osobě nebyly žádné zprávy minimálně 6 měsíců.
Dále může být za mrtvého považován člověk, který je nezvěstný následkem válečných událostí, pokud o sobě nedá vědět déle než rok od konce konfliktu.
Poslední možností je pohřešování osoby 5 let, pokud ale byla starší než 70 let. Tuto podmínku však generál Ratko Mladič nesplňuje. Je totiž ročník 1942, tudíž je mu pouze 64 let.
Iniciativa studentů je spíše naivní a prohlášení Ratka Mladiče za mrtvého by jistě hlavní žalobkyni Haagského tribunálu pro zločiny v bývalé Jugoslávii Carlu del Ponteovou neuspokojilo.
Vztahy s haagským tribunálem jsou i nadále pro Srbsko klíčovým problémem. Během svého vystoupení v rozhlasové stanici Radio B-92 upozornil zástupce náčelníka generálního štábu srbské armády Zdravko Ponoš na skutečnost, že případ Mladič není záležitostí armády, která jej podle jeho slov neukrývá, ale výhradně politické scény. A to nejen ve smyslu haagského tribunálu, ale i způsobu řešení problematiky Kosova a v neposlední řadě i výsledku předčasných parlamentních voleb, na kterých se včera domluvili poslanci parlamentu a které na 21. ledna příštího roku vypsal prezident Boris Tadič. Jejich výsledek může změnit politické klima v Srbsku a řešení nejpalčivějších vztahů s mezinárodním společenstvím by tak mohlo začít od začátku. Zvlášť při výrazném úspěchu Radikální strany, která odmítá jak oddělení Kosova od Srbska, tak i haagský tribunál. To i proto, že jejich předseda Vojislav Šešelj, už sedí ve vězení tribunálu už řadu měsíců. Před několika dny mimochodem prohlásil, že se podobně jako nedávno zesnulý bývalý srbský vůdce Miloševič bude hájit sám.
Srbsku jde nyní o další integrační krok. Na blížícím se rižském summitu NATO by se mělo rozhodnout, zda bude země přijata do programu Partnerství pro mír, jakého si předstupně budoucího členství v NATO. I když je diskutabilní, zda by si v tuto chvíli občané země, jež byla během kosovské krize bombardována letectvem Aliance, v tuto chvíli členství v ní skutečně přáli.
Armáda podle generálního štábu podmínky vstupu do Partnerství pro mír, kde z evropských států kromě Srbska už není jen Bosna a Hercegovina, splnila, ale konečné a vlivné slovo bude mít opět haagský tribunál a jeho hodnocení spolupráce Srbska s ním. Ministr obrany Zoran Stankovič na otázku srbských novinářů, jak hodnotí šance země v souvislosti s přijetím do Partnerství pro mír stroze odpověděl: "Doufáme. Já osobně jsem optimistou." Podle zpráv z Bruselu se NATO prý ještě nerozhodlo, jak bude v případě Srbska na summitu aliance koncem listopadu v Rize postupovat.
Podle nedávno zveřejněné zprávy Evropské unie Srbsko dělá pokroky, nicméně v jeho armádě stále existuje část důstojníků, kteří se snaží svého kolegu generála Mladiče chránit a to nejen údajným skrýváním, ale i politickou prezentací před veřejností.
A byl to právě už zmíněný ministr obrany Zoran Stankovič, který na tiskové konferenci prohlásil, že armáda a její vedení Mladiče nepodporuje, nicméně nemůže vyloučit, že část důstojníků to pro svého kolegu tak činí. Přiznává, že v Srbsku existuje jev, nazývaný Mladičovým kultem, proti kterému armáda oficiálně nevystupuje. Nepopírá to ani generální štáb, jehož zástupci se ale dušují, že žádná organizovaná akce ve prospěch hledaného neprobíhá. Mladič by podle generálního štábu měl v Haagu skončit, aby se země konečně přiblížila, zvláště z ekonomických důvodů k Evropské unii.
A tak se situace stále nemění. Rozhodující slovo v integračních snahách Srbska bude mít tribunál v Haagu a vydávání válečných zločinců, z nichž je případ Mladič nejkřiklavější. Iniciativu studentů právnické fakulty v Bělehradě prohlásit jej za mrtvého lze považovat spíše za návrh z oblasti science fiction.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.