Bude bitva o církevní majetek?

To napsal před takměř devadesáti lety, roku 1919 profesor Antonín Hobza, když se v nově vzniklém Československu začalo uvažovat o tom, jak naložit s církevními statky. A o jeho názor se nyní opírá opoziční sociální demokracie, nesouhlasící s vládním záměrem definitivního majetkového vypořádání se s církvemi, který na stávající schůzi poslanecké sněmovny Topolánkův kabinet předkládá v takzvaném prvém čtení. ČSSD si nechala vypracovat právní analýzu, v níž se mimo jiné říká, že stát hodlá církvím předat i majetek, který měl dříve sloužit k poskytování veřejných služeb, ale tyto služby už dnes po církvích prý nikdo nebude chtít. A sociální demokracie už podobný argument měla před devíti lety, když jí ho poskytli právníci Univerzity Karlovy. Nyní ČSSD nadto říká, že podle vládního návrhu máji majetek dostat zpět nejen církve, ale také právnické osoby s církvemi jen volně provázané, jako kupříkladu Náboženská matice. A v návrhu zákona prý také chybí vyčíslení kolik majetku už bylo církvím navráceno po listopadu 1989.

A ČSSD také operuje s tím, že podle statistických údajů se asi dvě třetiny obyvatel nehlásí k žádné církvi a není tedy důvod proto, aby tyto dvě třetiny populace a jejich potomci byli vázáni dalších 60 let postupně splácet církvím dluh za čtyřicetileté zestátnění drtivé většiny církevních majetků komunistickým režimem.

Připomeňme, že názor profesora Hobzka nebyl onoho roku 1919 akceptován a při následující pozemkové reformě nebyly církevní majetky konfiskovány, k tomu pak došlo teprve roku 1949.

Jak známo, záměr Topolánkovy vlády je relativně mladého data a podle mnohých pozorovatelů sehrál roli při prezidentské volbě, když řada zákonodárců strany lidové, která se za církevní restituce logicky bere ze všech politických stran nejvehementněji, dala hlas kandidátu ODS Václavu Klausovi. Ministr bez portfeje za KDU-ČSL Cyril Svoboda dokonce veřejně hovořil o hlasech pro Klause za restituce.

Podstata vládního návrhu počítá s návratem třetiny církevních pozemků a vyplacením 83 miliard za zbylé dvě třetiny, které mají zůstat v držení státu. Pokud by zákon ve sněmovně uspěl,. Byl by to obrovský průlom v otázce, o níž se rokuje prakticky hned od listopadu 1989 a doposud se nikdy k žádné shodě nedospělo. Případný úspěch by byl nejen vítězstvím premiéra Topolánka, ale také triumfem ministra kultury Václava Jehličky, v jehož týmu plán na restituce vznikl. A na ten kývlo jak sedmnáct v České republice působících církví a vládní kabinet.

Jak ale hlasování ve sněmovně dopadne nebylo dopředu jasné. Výhrady k záměru totiž několik koaličních poslanců mělo. Například kritik Topolánkovy vlády Vlastimil Tlustý je nespokojen s tím, že prý v návrhu není čitelná konečná finanční částka a že systém šedesátiletého splácení vede k úrokům, které nakonec budou v úhrnu znamenat 270 miliard korun. Nicméně po úterním rokování poslaneckého klubu ODS zřejmě Tlustý dospěl se svými kolegyněmi a kolegy k nějaké shodě a sám se pak sešel s ministrem Jehličkou.

Dílčí výhrady mají údajně i zelení, i když se nepředpokládá, že by zákon smetli se stolu.

A opozice, pokud koaliční poslanci budou hlasovat jednotně, sílu na zvrat nemá. I někdejší zákonodárce za ČSSD Melčák, je pro zákon ochoten zvednout ruku, přestože ne vše se mu na něm libí. Opozice se pak bude jistě snažit předlohu rozdrolit pozměňovacími návrhy v dalším čtení. Na korektury se konec konců chystají i někteří příslušníci koalice. Místopředsedkyně sněmovny za ODS Miroslava Němcová například v jednom z pozměňovacích návrhů chce.zakotvit, že Svatovítská katedrála má zůstat jednou provždy v majetku státu. To také žádají sociální demokraté, kteří tvrdí, že od částky finanční náhrady osmdesáti tří miliard je o prý nutné odečíst výši státních dotací, které církve dostávaly od státu od roku 1950 až po dnešek.

Analýza ministerstva kultury, opřená o právní rozbory expertů zase dokládá, že církve a náboženské společnosti byly plnoprávnými vlastníky majetku, o který v minulém režimu přišly, zatímco levice tvrdí, že tomu tak nebylo. A že odečet dotací o nichž hovoří ČSSD by na druhé straně mohlo přinést nárok na výši ušlého zisku Pokud jde o sociální demokraty, ti si představují návrat majetku v menším objemu, ale zato rychlejším tempem během pouhých tří let. A protože cítí, že by uvnitř koalice mohl vykuknout skrze restituce spor, hodlá toho případně využít hned ve středu, na níž předseda ČSSD Jiří paroubek ohlásil další pokus o vyslovení nedůvěry vládě. Jenomže pokud se klub ODS přece jen dohodl, pak zřejmě, Paroubkův pokus zůstane jen pokusem. O němž si leckdo myslí, že je poměrně dost zbytečný.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .