Bublinky, které nepraskají
Miniaturní bublinky, které vydrží déle než rok, našlehali výzkumníci v laboratoři Harvardské školy inženýrství a aplikovaných věd, a to obyčejným kuchyňským mixérem. Výchozí látkou byla směs glukózového sirupu, stearátu sacharózy a vody. Informaci o tom přinesl časopis Science.
Fyzikální chemik Rodney Bee ze společnosti Unilever se snažil již dříve prodloužit životnost různých napěněných výrobků, např. zmrzlin, které společnost vyrábí. Podařilo se mu vytvořit trvanlivé mikrobublinky s velmi neobvyklou strukturou stěny. Ta sestávala z polygonálních plošek o velikosti několika desítek nanometrů. Plošky byly pěti- až sedmistranné a zvětšená bublinka tak připomínala fotbalový míč. Když v roce 2005 ukázal Bee fotografii bublinky kolegům na konferenci, vzbudilo to mezi nimi úžas.
Bublinky tak malých rozměrů totiž většinou rychle zanikají. Je to dáno velkým povrchovým napětím a vyšším tlakem plynu uvnitř bublinek, než je tomu u bublinek větších rozměrů. Důsledkem toho pak větší bublinky obvykle rostou na účet malých, které praskají.
Další výzkum ukázal, že povrch mikrobublinek se stabilizuje, když se pokryje jistou směsí povrchově aktivních látek. Ta potom na povrchu vykrystalizuje a vytvoří téměř nepropustnou, ale pružnou vrstvičku. Vrstvička se dále zformuje do pravidelné a stabilní struktury. Životnost takových mikrobublinek může přesáhnout i rok.
Vynález by se mohl uplatnit ve všech oborech, které vyžadují dlouhodobou stabilitu pěn. Tedy např. při výrobě kosmetických přípravků nebo kontrastních látek používaných při ultrazvukovém vyšetření.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
