Bronislaw Geremek proti lustracím?

Nový polský lustrační zákon, který vstoupil v platnost za bouřlivé debaty letos v březnu mnohonásobně zvýšil počet osob, které podléhají lustračnímu prohlášení. V polském prostředí to na rozdíl od České republiky, kde osvědčení o nespolupráci s bývalou tajnou policií vydává ministerstvo vnitra, totiž každá osoba podepisuje lustrační prohlášení. V něm se vyjadřuje k tomu, zda v minulosti spolupracovala nebo ne s polskou Stb. Omezující možnost působení ve vybraných funkcích pak vyvolá pouze tzv. lustrační lež. Tedy moment, kdy se prokáže, že někdo něco takového nepřiznal a zatajil spolupráci. I když ten, kdo by vážně usiloval o veřejnou funkci by se k něčemu takovému pokud by nebyl smyslu zbavený, asi těžko přiznával.

Nový zákon byl prosazen vládní stranou Právo a spravedlnost bratrů Kaczyňských- prezidenta Lecha a předsedy vlády Jaroslawa. Novelizace lustračního zákona mnohanásobně zvyšuje počet osob, které mu podléhají a jeho odpůrci jej dokonce označují za v uvozovkách obyčejnou buzeraci.

Někdejší spolubojovník bratrů Kyczyňských v dobách Solidarity profesor Geremek před několika dny, kdy vypršel termín k podání nového lustračního osvědčení uvedl, že se ničemu podobnému podřídit nehodlá. Úřady mu nyní hrozí na základě novely lustračního zákona odebráním mandátu.

Právníci se nyní přou o to, zda je něco takového možné. Bronislaw Geremek tvdí, že nikoli. Na rozdíl od nynější vlády. Spor už ale dávno překročil hranice Polska. Evropský parlament se totiž většinově za mezinárodně uznávanou autoritu, kterou Bronislaw Geremek představuje, postavil. Právníci se nyní přou o to, nakolik je právo evropské nadřazeno v takovém případě polskému.

Celá záležitost je dalším důkazem přetrvávajícího sporu. Strana Právo a spravedlnost má v Polsku stabilní základnu konzervativních voličů. Za jejich podpory byl lustrační zákon zpřísněn. Postoje současné vlády jsou ale v zahraničí sledovány spíše se znepokojením.

Zahraniční politika Polska je i pro další země Evropské unie poněkud nekolegiální. Vyšlo to najevo například loni v listopadu, kdy Polsko zamítlo svým vetem obnovení jednání o nové smlouvě mezi Evropskou unií a Ruskem. Šlo o spor kvůli embargu na vývoz polského masa do Ruska. I když se po měsících diplomatických naschválů mezi Varšavou a Moskvou celá záležitost spíše ukázala jako záminka.

Bronislaw Geremek je považován za nejvýraznější postavu postkomunistické polské zahraniční politiky. Byl pragmatický, vzdělaný a měl vystupování.

Vnější politika se po nástupu strany Právo a spravedlnost zostřila. Ministerstvo zahraničí se začalo při pohledu zvenčí projevovat méně diplomaticky. A na Polsko jako celek se začalo hledět s podezřením.

To se posílilo poté, když z postu ministra odešel zkušený diplomat Stefan Meller. Ten původně zasedal v nové vládě bratrů Kaczyňských, nicméně v ní odmítl setrvat poté, co se jejím členem stal šéf radikální rolnické strany Sebeobrana Andrzej Lepper. Jeho v uvozovkách horká hlava je pro diplomaty dost pochopitelně těžko zkousnutelná.

Odpůrci bratrů Kaczyňských nyní tvrdí, že ministerstvo zahraničí v podstatě neexistuje a diplomacie je řízena přímo z prezidentské kanceláře. Faktem je, že pokud se kroky některého úředníka ukážou jako ne plně shodné s bratry Kaczyňskými, je zmíněná osoba prohlášena za novodobou starou strukturu a v uvozovkách Geremkowce.

Někdejší disident a spolubojovník Kaczyňských v jejich pohledu zradil ideály očisty. Stál mimo jiné u zrodu Demokratické strany, která byla v očích vládnoucího dua příliš kompromisní s postkomunisty. A s těmi se prý Bronislaw Geremek a jeho blízcí v cause novely lustračního zákona spikli proti vládě. Poškodili tak prý bytostné zájmy Polska v zahraničí. To je otázkou. Bronislaw Geremek je totiž stále tím nejvhodnějším reprezentantem polských zájmů. Právě v době jeho šéfování diplomacii se země vstoupila do NATO a vytvořila se půda pro budoucí vstup do Evropské unie. Mimochodem. Znovu podávat lustrační osvědčení odmítl i první postkomunistický premiér Tadeusz Mazowiecki. Jednak nezastává už žádnou významnou funkci a i kdyby tomu tak bylo, nehodlal by polskou autolustraci podávat kvůli změnám zákona už potřetí.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .