Britští politici jen sní svůj sen o brexitu. Každý má jiný, ale skončí to chaosem, komentuje Hošek
V úterý asi nebude sledovanější události než hlasování Dolní sněmovny Parlamentu Spojeného království o brexitu. Odejde na konci března Británie se schválenou dohodou, nebo nás všechny čeká chaos a nejistota?
„Pokud se vůbec hlasovat bude, a vypadá to, že ano, tak premiérka Therese Mayová prohraje o parník a snad to pro ni nebude úplně devastující porážka. Ale teď to vypadá na porážku o 50−80 hlasů, což ale taky není zrovna optimistický výsledek,“ říká šéfkomentátor Seznamu a bývalý zpravodaj Českého rozhlasu v Británii Jiří Hošek.
Mayová nemá šanci
Ještě před měsícem ale Hošek tipoval, že by Mayová mohla mít šanci. „Během vánočních svátků mluvila s řadou unijních lídrů, zapojila své páky na poslance, a to včetně církví nebo odborů, tedy tzv. obyčejných lidí, s tím, že je potřeba podpořit dohodu s EU. Ta je jistě nedokonalá, ale jediná možná. Zřejmě se jí to nepodařilo, protože celkový odpor je daleko větší, než si myslela,“ dodává komentátor.
Stojí za hlavním odporem tolik propíraná „irská pojistka“? „Lidé ve Spojeném království ji podle mne vůbec nepochopili a i kdyby ji EU opatřila nějakou pečetí, tak to nijak schválení nepomůže. Problém vězí jinde. Mají pocit, že obsahově je dohoda příliš, navíc na dobu neurčitou, váže k Evropské unii… Třeba v Anglii, která je hlavní brexitovou destinací, je jim osud Severního Irska naprosto lhostejný,“ tvrdí Hošek.
Nové referendum o brexitu? Tomu dávám tak 25% pravděpodobnost, tipuje Jiří Pospíšil (TOP 09)
Odchod Britů z Evropské unie se blíží. Stále víc se ale mluví o tvrdém brexitu, tedy že smlouva nebude ratifikována parlamentem. Mohlo by následovat druhé referendum? Proč se u nás tak „šermuje“ diktátem Bruselu? A proč by europoslanec neměl být odloženým národním politikem „na vejminku“?
Kdo dohodu vlastně nechce?
Důležité je prý pochopit, kdo jsou odpůrci dohody s EU. „Jsou to jak zastánci tvrdého brexitu, tak i ti, kteří chtějí setrvání Spojeného království v EU. Ti pořád věří, že přes odmítnutí dojednané dohody vede cesta k novému referendu. Věří, že 29. března prostě brexit nenastane, zaktivní se článek 50 Lisabonské smlouvy a brexit se zastaví. A pak jsou tam ještě další skupiny se svými partikulárními zájmy,“ vypočítává.
Dále jsou tady poslanci Labouristické strany, kteří budou proti „jaksi z principu a kvůli vidině svého možného vítězství v předčasných volbách… Na všechny, co byli ovlivnitelní, to už premiérka zkusila… ale ani matematicky jí to prostě nestačí.“ Komentátor má ale ještě jedno vysvětlení, proč se britská politická scéna hroutí, a to je nepochopení vztahu s Evropou.
„Spousta politiků, a to i těch vlivných, pořád nepochopila, jak pevné je pouto jejich království s EU. Jak gigantická operace je vyvázat Velkou Británii z toho chomoutu, chcete-li jha, a pořád sní nějaký svůj sen. Tohle zásadní a věcné nepochopení teď vede k obviňování Evropy, že se mstí. Přestavují si, že je možná nějaká nová, lepší dohoda.“
Lidé prý v referendu v roce 2016 dobře věděli, co se jim nelíbí a co nechtějí. Nikdo ale neřekl plán B, ale jen co nechce. „Bezpochyby je to selhání britské politické reprezentace v jednáních o brexitu, tedy než to vzala do rukou premiérka Mayová. Je to selhání i v tom, že referendum vůbec dopustili… To všechno ale jde za ministerským předsedou Davidem Cameronem.“
Britští politici popírají realitu. V březnu se brexit nejspíš konat nebude, myslí si Prouza
Sto a jeden den zbývá do plánovaného odchodu Velké Británie z Evropské unie. Stále přitom není jasno, jak bude brexit vypadat. „I pro zbytek Evropy je strašně smutné a nešťastné pozorovat, do jakých problémů se Británie sama dostává,” říká prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu a bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti za ČSSD Tomáš Prouza v Interview Plus.
Konspirační teorie?
Vypjaté okamžiky samozřejmě vzbuzují i nejrůznější konspirační teorie. „Podle jedné dělá Mayová vše pro to, aby dohoda neprošla a sama se mohla zasadit o jedinou možnou cestu, jak to zastavit. Když totiž dnes poslanci smlouvu nepřijmou, má pouhé tři pracovní dny na to, aby řekla co dál. Zřejmě to bude žádost EU, aby jim ‚počkala‘... Pak by Den D nebyl 29. březen, ale třeba červenec nebo září. Tak by získala čas. Mohla by se znovu nadechnout a říct, jestli budou následovat předčasné volby, nebo referendum II.“
Británie prý ale bude tak nebo tak usilovat o nějakou dohodu s Evropou. „Ale než cokoli vznikne, bude tady velký chaos, a to nejen v Británii a nejen ve všech členských státech… Takže Den D bude spíš 21. leden (než ten dnešní s datem 15. ledna),“ odhaduje Jiří Hošek závěrem.
Víc si poslechněte v audiozázamu rozhovoru Interview Plus Michaela Rozsypala.
Související
-
Petr Hartman: Brexit ve stylu „jak vy k nám, tak my k vám“
Jak se budete chovat vy k nám, tak se my budeme chovat k vám. V tomto duchu se nesou přípravy na odchod Velké Británie z Evropské unie.
-
Filip Nerad: Pan Brexit se hlásí o funkci. A myslí si tentokrát mnohem výš
Jednání mezi Evropskou unií a Británií o brexitu už skončilo a sedmadvacítka ho znovu otevírat odmítá, i když nemalá část britských politiků hlasitě volá po úpravě dohody.
-
Jak se česká vláda připravuje na případný tvrdý brexit? Nastiňuje Aleš Chmelař
Rozhovor s náměstkem ministra zahraničí Alešem Chmelařem o takzvaném lex brexitu, který připravuje česká vláda.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.