Britský premiér vyzývá k debatě o nové Evropské unii

Krátce před pondělním odletem z Londýna do Washingtonu poskytl Tony Blair dlouhý rozhovor velmi serioznímu britskému deníku Financial Times, v němž naznačil několik svých základních tezí, které by - jak se zdá - mohly posloužit k nalezení východiska ze současné krize kolem evropské ústavy.

Většina evropských státníků si totiž nyní zjevně neví rady v otázce, jak dál - a buď se vyhýbají jakékoli debatě o pokračování evropské integrace anebo naopak pronášejí poněkud ukvapené a neuvážené návrhy, jako bylo třeba přání dvou členů italské vlády zavrhnout společnou evropskou měnu (Euro) a znovu zavést italskou liru, což pak ale musel německý ministr financí Hans Eichel označit za "absurdní".

Tony Blair však už v pondělí minulý týden, hned po ohlášení výsledků francouzského referenda o euroústavě, vyzval evropské státníky k "reflexi" a uvážení dalšího postupu EU před dalším rozhodováním a varoval před jakkoli ukvapenými kroky tím anebo oním směrem. V tomto duchu také včera Británie oficiálně "pozastavila" přípravu vlastního referenda o euroústavě, které se mělo konat příští rok, dokud se situace kolem tohoto, již částečně schváleného dokumentu nevyjasní.

A v rozhovoru pro deník Financial Times Blair nyní upřesnil některé své představy o tom, jak dál. Především opatrně vysvětlil, že Británie nepovažuje celou euroústavu za "mrtvou", ačkoli oficiálně zastavila přípravu referenda. Tony Blair si myslí, že tato smlouva je určitě dobrá pro EU a uznává, že některá její pravidla budoucího řízení 25ti členné unie budou muset být nějakým způsobem vzkříšena.

Podle jeho mínění Evropa s 25ti členy nemůže fungovat stejně jako Evropa s 15 členy "a když ji rozšíříme na 27 nebo 28, uvidíme, že budeme potřebovat taková pravidla." "Británie by proto neměla říkat, že je euroústava mrtvá a my to také neříkáme," podotkl britský premiér.

Podle jeho názoru existuje jakási "střední cesta" mezi dvěma extrémními postoji, které se vyhrotily v minulých dnech. Ten první představuje tvrzení, že evropskou ústavní smlouvu je nyní nutné celou zahodit. Ale druhým extrémem by zase bylo chování, jakoby se teď ve Francii a Holandsku vůbec nic nestalo. Podle Tonyho Blaira si to sami evropští představitelé dobře uvědomují a pokud se nad tím vážně zamyslí, musejí uznat, že odmítnutí euroústavy "ve dvou zakládajících zemích EU přece jen něco znamená".

Tony Blair si nemyslí, že by západoevropská veřejnost odmítala další integraci. Pouze říká: "Máme bezprostřední problémy s nezaměstnaností, s následky globalizace, s vlastní bezpečností, imigrací a organizovaným zločinem - (a ptá se,) co na tyto věci říkají političtí vůdci Evropy?"

Odpověď na tyto otázky musí dát evropská elita. Musí ukázat, jaký nový evropský sociální model může existovat v současném světě. A samotná taková debata o budoucím směřování Evropy je podle Blaira nutná, aby se evropská politická elita znovu spojila s lidmi. Největší problém je, že evropští vůdci nejsou v této chvíli na stejném místě jako evropští lidé a musejí se tam dostat, podotkl britský premiér a dodal: "Myslím si, že lidé v Evropě budou na takovou debatu pozitivně reagovat."

Jak známo, Británie převezme na konci tohoto měsíce na půl roku rotující předsednictví EU. Po Lucembursku se tak "chopí kormidla" jedna z největších evropských zemí a britské předsednictví bude jistě mít své nápadné odlišnosti. Ale stojí před ní také dost těžké úkoly. Jestliže vedle francouzského prezidenta Jaquesa Chiraca a německého kancléře Gerhrada Schrödera, jejichž popularita doma v poslední době prudce klesla, je Blairova politická pozice nesrovnatelně lepší, bude nyní na něm, aby "zabránil paralýze" evropských institucí a zachránil, co se dá. V nadcházející bitvě o rozpočet EU a v debatě o euroústavě a budoucím směřování Evropy bude asi moci projevit všechny své schopnosti zkušeného politického vůdce. A bude mít možnost prosazovat představy, kterým na první pohled neschází zdravý rozum.