Britové budou chtít odklad. Brexit by se mohl posunout na červenec, odhaduje vlivný hráč EU Ivan Hodáč
Proč jsou jednání o brexitu tak zdlouhavá a Velká Británie stále neřekla rozhodné slovo? Co by Evropské unii pomohlo pro zlepšení dobrého jména i u tak euroskeptického národu, jakým jsou Češi? Otázky Interview Plus pro Ivana Hodáče, zakladatele a prezidenta Aspen Institute Central Europe a bývalého tajemníka Asociace evropských výrobců automobilů.
Bezprostředně hrozí tvrdý brexit, Británie nejspíš požádá o odklad, předpovídá analytik

Britští poslanci v úterý již podruhé odmítli dohodu o odchodu Spojeného království z Evropské unie, tentokrát rozdílem 149 hlasů. Pro hlasovalo 242 poslanců, proti bylo 391. Premiérce Therese Mayové nepomohl ani dodatek týkající se irské pojistky, který v pondělí vyjednala s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem. Ten po jednání prohlásil, že šlo o vzácnou druhou šanci a žádná třetí se už nebude opakovat.
Na otázku, proč jednání o brexitu trvá tak dlouho, Ivan Hodáč řekl: „Je to problém Velké Británie. Ani po dvou letech vyjednávání o dohodě nevědí, co chtějí.“
Až tak prý nejde o to, jestli je vyjednaná dohoda dobrá, nebo ne. „Je to o vnitřní britské politice. Je tam část poslanců, kteří brexitu nevěří a nechtějí vůbec odejít. Pak velká část labouristů, kteří politicky jdou po premiérce Therese Mayové, a pak deset Severních Irů z Demokratické unionistické strany, kteří si jen dávají pozor, aby se zase nevytvořila hranice s Irskou republikou,“ popisuje situaci.
Není si ani jist, že by se něco změnilo znovuotevřením dohody. „Nevím, kam dál by EU měla jít. Zároveň ale nikdo nemá žádný zájem odejít tvrdým brexitem.“ Stejně tak Hodáč odmítá tvrzení, podle kterého Unie snad Británii dokonce vydírá. „To určitě není pravda… Proč by pak Mayová neřekla před parlamentem, že nic nemohla vyjednat a že je dohoda pro její zemi špatná? To přece neřekla ani jednou.“ Co teď bude dál?
Co dál?
„Kdyby nastal tvrdý brexit, nebo jak se tomu občas říká ‚pád ze skály‘, tak tím bude trpět Spojené království, Unie i ČR. V dohodě je přitom jasně popsáno tuším 21 měsíců přechodného období, během kterého se vyjedná systém, podle kterého spolu budou všichni dál žít bez nějakých ekonomických dopadů.“
Ondřej Houska: Britská komedie s brexitem by už měla skončit

Britský parlament bude hlasovat o tom, jak by měl vypadat brexit. Poslanci se už podruhé vyjádří k dohodě, kterou s Evropskou unií vyjednala premiérka Theresa Mayová. Na poprvé ji zamítli, teď jim ji premiérka předkládá lehce upravenou po nočním jednání se zástupci EU.
Už teď na království dopadají důsledky, kdy odcházejí automobilky a další průmysl, přestává se investovat a lidé se tvrdého odchodu už opravdu bojí. Ve středu večer se britští poslanci opět sejdou. Čeká je hlasování právě o tvrdém brexitu. Analytici, ale i Ivan Hodáč, očekávají jeho zamítnutí a ve čtvrtek (14. března) by mělo přijít na řadu schvalování varianty odkladu odchodu.
„Zítra zřejmě poslanci zmocní Mayovou k jednání o odkladu brexitu, a to buď do začátku eurovoleb, nebo do okamžiku ustavující schůze nového Evropského parlamentu. To by podle mých odhadů mělo být až začátkem července… Až tehdy by zřejmě definitivně ‚spadla klec‘,“ odhaduje Ivan Hodáč, kterého deník Financial Times zařadil mezi nejvlivnější osobnosti bruselské politiky.
Evropa potřebuje reformu
Hodáč už v roce 2016 v Interview Plus tvrdil, že lepší Evropa by měla být blíž k občanům. Evropa ztratila důvěru a lidé se ni dívají negativně. Co se od té doby změnilo? „Moc se toho nezměnilo, protože s tím bohužel nikdo nic moc nedělá,“ odpovídá. Bruselu se prý nikdy nepodařilo vytvořit pozitivní kampaň a nic podobného na úrovni členských zemí dodnes neexistuje.
„Není pravda, že by se v Bruselu rozhodovalo o nás, bez nás. Jsme součástí rozhodování a Brusel není jen Evropská komise. Rozhoduje parlament, kde sedí i naši poslanci a ti mohou velmi dobře lobbovat za naše zájmy,“ dodává.
Jak? A proč by mohla pomoci nová zákonodárná iniciativa samotného Evropského parlamentu? Poslechněte si v audiozáznamu rozhovoru Interview Plus Michaela Rozsypala.
Související
-
Thomas Kulidakis: Brexit, brestop a brecliff
Britská premiérka se narodila rok a půl po smrti Alberta Einsteina. S velkým vědcem a myslitelem ji ovšem spojuje definice šílenství...
-
Český euroskepticismus je něco trapného. Laciná záminka u vyjednávání o brexitu, tvrdí Přibáň
Jaká by měla být Evropa po brexitu? A proč si právník a sociolog z univerzity v Cardiffu Jiří Přibáň myslí o českém euroskepticismu, že je trapný?
-
Druhé referendum o brexitu je nutné. Navzdory všem rizikům, tvrdí komentátor Financial Times
Jestli jsou stoupenci brexitu odhodlaní svrhnout zemi přes okraj útesu, pak mají naopak příznivci setrvání právo žádat druhé referendum.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.