Bezprostředně hrozí tvrdý brexit, Británie nejspíš požádá o odklad, předpovídá analytik

13. březen 2019

Britští poslanci v úterý již podruhé odmítli dohodu o odchodu Spojeného království z Evropské unie, tentokrát rozdílem 149 hlasů. Pro hlasovalo 242 poslanců, proti bylo 391. Premiérce Therese Mayové nepomohl ani dodatek týkající se irské pojistky, který v pondělí vyjednala s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem. Ten po jednání prohlásil, že šlo o vzácnou druhou šanci a žádná třetí se už nebude opakovat.

Thomas Kulidakis: Brexit, brestop a brecliff

Theresa Mayová se den před druhým hlasováním o brexitu setkala s Jeanem-Claudem Junckerem.

Britská premiérka se narodila rok a půl po smrti Alberta Einsteina. S velkým vědcem a myslitelem ji ovšem spojuje definice šílenství. Einstein chorobný stav mysli popsal jako opakování stejného postupu s očekáváním jiného výsledku. Přesně to byl pokus Mayové uspět v britském parlamentu s dohodou, kterou zákonodárci už jednou odmítli.

Britská vláda už začala jednat o opatřeních pro případ tvrdého brexitu. Mayová oznámila, že v takovém případě nechá irskou hranici dočasně bez kontrol a dočasně srazí cla na nulu u 87 % dováženého zboží, čímž chce kabinet ochránit spotřebitele. „Tato dvě opatření ukazují, že bezprostředně hrozí tvrdý brexit,“ soudí analytik Českého rozhlasu Filip Nerad.

Výsledek hlasování byl podle něj očekávatelný: „Theresa Mayová nezajistila nic z toho, co po ní britští poslanci – a zejména odpůrci dohody z jejího vlastního tábora – požadovali. Tedy nahrazení irské pojistky nějakým jiným opatřením, nebo alespoň její časové omezení či zajištění možnosti ji jednostranně vypovědět,“ vysvětluje.

Britská politická scéna je rozbitá na spoustu minorit. Většina sněmovny si nepřeje tvrdý brexit, ale bohužel tu není nějaká pozitivní většina.
Filip Nerad

Maximum pro dohodu?

„Všichni jsme přesvědčeni, že ze strany Evropské unie bylo vykonáno maximum pro dohodu. Nevidíme možnost, co dalšího by se dalo zajistit nebo o čem by se mělo dále jednat,“ přibližuje českou pozici zmocněnkyně pro brexit na ministerstvu zahraničí Hana Mottlová.

Evropská unie trestá Velkou Británii, řešením je brexit bez dohody, říká filozof Bednář

Brexit

Britská premiérka Theresa Mayová chce znovu jednat o tzv. irské pojistce, naopak odmítla možnost odložení brexitu nebo konání druhého referenda. Podle lídra opozičních labouristů Jeremyho Corbyna se ale plán Mayové nijak neliší od toho, který minulý týden parlament odmítl, a požaduje, aby premiérka vyloučila brexit bez dohody.

S tím ale nesouhlasí bývalý velvyslanec ve Velké Británii Michael Žantovský: „Maximum uděláno nebylo, protože schůdná dohoda neexistuje – a to na obou stranách. Od celého procesu mají lidé čím dál tím menší očekávání.“

Poslední kritická chvíle podle něj nastane příští týden na summitu Evropské unie, kdy bude do termínu brexitu zbývat 10 dní. „Myslím, že tam už se začne mluvit opravdu vážně,“ domnívá se současný ředitel Knihovny Václava Havla.

Při dobré vůli z obou stran je podle něj celý problém překonatelný. Britský parlament se necítí být dostatečně ujištěn právními zárukami ohledně irské pojistky, stačilo by proto stanovit nejzazší termín její platnosti či ji jinak ohraničit.

Brexit se odloží

Podle Mottlové ale byla irská pojistka koncipována jako poslední možnost, pokud selžou jiné preferované varianty. Zároveň dodává, že po přijetí dohody o brexitu by začalo dvouleté období pro dojednání budoucích vztahů mezi Unií a Spojeným královstvím, včetně otázek kolem irské hranice.

HLASUJTE: Opustí Velká Británie EU podle plánu, nebo ne?

Britská premiérka Theresa Mayová

Britští poslanci v klíčovém hlasování i napodruhé odmítli dohodu o brexitu.

„Ta pojistka skutečně byla vyjednána jako provizorní do doby, než se obě strany dohodnou o definitivních vztazích. Problém je – a to v téhle zemi víme nejlépe – že dočasnost může někdy trvat velmi dlouho, třeba i několik desetiletí. A tomu se britští poslanci chtějí vyhnout,“ reaguje Žantovský.

Znovuotevření dohody v jedné kapitole či odstavci prý nutně nemusí znamenat nic katastrofálního. „To je schůdná cesta, ale vyžaduje politickou vůli. Možná ty tikající hodiny, které už budou příští týden tikat velmi hlasitě, tak obě strany k větší politické vůli vybudí,“ domnívá se publicista.

Také podle Filipa Nerada by Unie měla znovu otevřít jednání o dohodě, nejspíše se tak prý ale nestane: „Evropská unie tvrdí, že už o ničem vyjednávat nechce, a ty poslední doplňky byly tím posledním, co mohla poskytnout,“ uzavírá s tím, že Británie nyní nejspíše požádá o odklad brexitu, o kterém se bude rozhodovat na summitu příští týden.

Hosty speciálu byli:

Michael Žantovský, bývalý velvyslanec ve Velké Británii
Hana Mottlová, zmocněnkyně pro brexit na MZV
Filip Nerad, analytik Českého rozhlasu
Matěj Štýs, zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu v Londýně

autoři: Michael Rozsypal , ert
Spustit audio

Související