Bouře na D 1

Co se ovšem vlastně stalo, opravdu je naše technologicky vyspělá civilizace tak slabá, že škodu takových rozměrů způsobí jedna velikonoční vánice, která by měla být v tomto ročním období běžná?

Příčin zaznělo několik. Odborníci, záchranáři i politikové poukazují hlavně na samotné řidiče. Jak se říká, nepřizpůsobili jízdu stavu vozovky. Filozofičtěji naladění publicisté zase zauvažovali o uspěchaném životním stylu a neschopnosti ubrat plyn za volantem i v osobním životě. Všechno pravda, ale vystačit se s tím také nedá.

I politika nese svůj díl odpovědnosti a nevystačí si s prezentací před kamerami v záchranářských vestách. Česká republika příliš vsadila na automobilovou dopravu, ostatně velká část její prosperity je postavena na přítomnosti automobilových firem. Ty, jak známo, patří na celém světě k nejvlivnějším a moderní životní styl, ke kterému auto neodmyslitelně patří, jim nahrává.

Když už všechny bývalé české vlády soustavně zanedbávaly rozvoj jiných forem dopravy, měly by alespoň počítat s rychlým nárůstem automobilů. Dálnice D 1, stará už tři desítky let, je stále hlavním tahem ze západu na východ a nic moc se na ní nezměnilo, přestože provoz mezitím vzrostl mnohonásobně. Příliš se nezměnila ani informovanost řidičů přímo na dálnici a výstavba nových dálnic, darmo mluvit.

Můžeme samozřejmě skuhrat nad neodpovědností řidičů, kteří si už po dvou letech bez sněhu zvykli na celoroční letní provoz. Dálnice je ale fenomén a jedním z jeho znaků je, že samotný řidič toho ve velké rychlosti mnoho ovlivnit nemůže. Musí proto spoléhat na inteligentní dopravní značení a systém včasného varování, tedy na něco, co na českých dálnicích skoro nefunguje a nezafungovalo ani včera.

To, že máme dobré záchranáře, je určitě dobrá zpráva, lepší by ale byla, kdyby jsme měli také dobré dopravní odborníky, kterým by naslouchali dobří politikové. Pak by nás snad nemuselo překvapit, že i koncem zimy se Vysočinou přežene sněhová vánice.