Botanička a světoběžnice se dočkala uznání
Nově popsaná jihoamerická rostlina nese jméno Jeanne Baretové. Ženy z 18. století, která se převlékla za muže, aby mohla vědecky bádat. Ženy, která pocházela z nižších vrstev, ale cestovala dále než většina aristokratů.
Francouzka Jeanne Baretová se v roce 1766 převlékla za muže, aby se mohla jako botanička zúčastnit první francouzské expedice, která měla obeplout celý svět. Zákony v té době zakazovaly účast žen v námořních operacích a společenské předsudky bránily jejich uplatnění ve vědě. Převlek byl proto jedinou možností. Expedice, kterou tvořily dvě lodě pod vedením Antoine de Bougainvillea, trvala tři roky. Jeanne Baretová (stále v mužském převleku) během ní pracovala jako asistentka renomovaného botanika a svého partnera Philiberta Commersona. Prováděla však i svou vlastní práci v okolí Ria de Janeira, v Magellanově úžině, na Mauriciu i na Madagaskaru. Když se Commerson kvůli nemoci nemohl zúčastnit polních studií, ležela na ní zodpovědnost za veškerý sběr vzorků. Mezi nimi byla i jihoamerická rostlina, která později dostane na počet velitele výpravy jméno Bougainvillea.
Pár botaniků dohromady nasbíral přes 6000 rostlinných vzorků. V průběhu expedice a v následujícíhc letech dostalo víc než sedmdesát nově objevených rostlin druhové jméno commersoni po Philibertu Commersonovi. Jeanne Baretová se podobné pocty nedočkala – Commerson po ní sice chtěl pojmenovat nový rod mýdelníkotvarých rostlin, ale zemřel dřív, než svůj úmysl dokázal uskutečnit. Rod pak místo jména Baretia dostal jméno Turraea. Nakonec však přece jen nějaká rostlina ponese jméno Jeanne Baretové: Biolog Eric Tepe ze Cincinnatské univerzity po ní pojmenoval nový druh popínavé rostliny. Solanum baretiae roste endemicky v horských lesích na hranicích jižního Ekvádoru a severního Peru. Má fialové, žluté nebo bílé květy a tvar jejích listů je vysoce variabilní. Tím se podobá rostlině, kterou chtěl Philibert Commerson pojmenovat po své partnerce a kolegyni.
Zdroj: PhytoKeys
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
