Bosna bude mít nového protektora

Už v roce 2007 uvažovalo mezinárodní společenství, že funkci bosenského protektora zruší. Nakonec, následkem zhoršujících se vztahů mezi Muslimy, Srby a Chorvaty tam však musel zůstat. Lajčákovo místo převezme s největší pravděpodobností diplomat Valentin Inzko v současnosti ještě velvyslanec Rakouska ve Slovinsku.

Nebude mít jednoduchou úlohu. Víkendová jednání o nové ústavě Bosny a Hercegoviny v Mostaru skončila krachem, když jej opustila delegace Republiky srbské vedená předsedou vlády Miloradem Dodikem. Střetly se tu 2 zcela odlišné názory na uspořádání země. Dodik chce podle Daytonské dohody, která v roce 1995 ukončila občanskou válku, aby Republika srbská, jedna ze dvou částí země zůstala zachována, mohla uspořádat referendum o oddělení a v případě, že by se občané rozhodli pro samostatný stát, odejít ze svazku Bosny a Hercegoviny.

Její druhá část, takzvaná Federace, složená z většinových Muslimů a Chorvatů navrhuje, aby současné uspořádání nahradilo rozdělení země na 5 samosprávných oblastí, které by však nebyly založeny na etnické příslušnosti. Navrhl to šéf největšího Muslimského, nebo chcete li bosňáckého uskupení, Strany demokratické akce Sulejman Tihič. V řadách Srbů to vyvolalo bouřlivý odpor.

Pohrozili odchodem ze všech celo bosenských institucí. To by narušilo už tak špatně fungující centrální orgány a zpochybnilo by to existenci státu tří ústavodárných národů, tedy Bosňáků, Srbů a Chorvatů.

Nebylo by to nic nového, odchody z ústředních institucí, nebo pohrůžky takovými kroky se už objevily i v minulosti. Pokaždé musel zasahovat protektor. Ten má totiž v Bosně a Hercegovině zvláštní pravomoci. Pokud se zástupci tří národů nedokážou dohodnout na společném zákoně, může jej protektor nařídit bez ohledu na vůli místních politiků. I to zpochybňuje funkčnost současné Bosny, pokud by se mezinárodní společenství rozhodlo úřad Vysokého představitele zrušit. Země by tak asi definitivně spěla ke svému novému rozdělení.

Ostatně to i vyplývá z rozhovoru, který rakouskému deníku Der Standard poskytl zmíněný bosensko srbský premiér Milorad Dodik. Podle jeho slov považuje Republika srbská muslimsko chorvatskou část země už nyní za zahraničí.

Tady se znovu střetávají 2 tendence. Ta první se snaží přesvědčit obyvatelstvo, že jedině jednotná a funkční Bosna může zemi přiblížit Evropské unii od které si slibuje celkové zlepšení perspektiv, zvláště životní úrovně a hospodářství. Druhá možnost povede k rozdělení Bosny. Pokud se teoreticky pokusí odtrhnout srbská část, lze něco podobného čekat i od Chorvatů. Většina z nich má koneckonců pasy Chorvatské republiky a mimo jiné hlasuje v tamních parlamentních volbách. A tak by mohlo dojít na slova předsedy Strany pro Bosnu a Hercegovinu Harise Silajdžiče. Pokud se z Bosny stane dominantě srbsko chorvatský stát, my Muslimové budeme znovu žít v jakýchsi ghettech, obklopených oblastmi zmíněných dvou národů. Rakouského diplomata Valentina Inzka čeká těžký úkol. Nevůli tří stran k vnitro bosenské integraci nelze změnit nařízenými zákony, pokud je vrcholní představitelé tří národů nebudou ochotni respektovat.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .