Boj s piráty se vyhrocuje
Když se v loňském roce začalo mluvit o pirátství v okolí Somálského rohu, vypadalo to jako začátek konce tohoto druhu podnikání. Jakmile totiž velké státy zjistily, že pirátství zásadně ohrožuje dopravu zboží a ropy v této kriticky důležité oblasti, nasadily na potírání pirátství značné námořní kapacity. Podle některých údajů je do proti-pirátských operací zapojeno na 15 různých států, včetně námořních velmocí, od USA přes Francii až po Rusko.
Jak se ukazuje, věc není tak jednoduchá. Zatímco vloni piráti zaútočili skoro stokrát, a z toho čtyřicetkrát úspěšně, zdá se, že letos nebudou o mnoho neúspěšnější. Vloni totiž vybrali na asi 80 milionů dolarů na výkupné, letos to může být podle některých údajů až 150 milionů, tedy skoro dvojnásobek. O tuto částku se dělí asi jen pár tisíc lidí.
Situace se tedy očividně nelepší, ale to neznamená, že se nemění. Zaprvé se ukázalo, že masivní nasazení vojenských lodí vedlo k rozptýlení pirátských aktivit na území více než milionu námořních mil, tedy prakticky celý západ Indického oceánu. Tak rozsáhlé území v podstatě nelze uhlídat, a to tím spíše, že piráti používají moderní rychlé čluny a útočí často v noci. Pouhým násilím nebude možné celou záležitost zvládnout. Dlouhodobým řešením je politická a hospodářská stabilizace dlouhodobě rozvráceného Somálska.
Druhou změnou je, že jak piráti, tak i západní státy začaly používat sílu. Například v úterý piráti zaútočili raketami a samopaly na nákladní loď plující pod americkou vlajkou, ale nepodařilo se jim dostat na její palubu. Posádka poškozeného plavidla přivolala americkou vojenskou loď, která pirátský člun zahnala. Pozornost vyvolala také operace, při níž byl osvobozen americký kapitán Richard Phillips zadržovaný už několik dní jako rukojmí. Čtyři piráti se s ním plavili na malém člunu, a podle dohody se kvůli bezpečnosti měli přemístit do větší pirátské lodi. Američané se však rozhodli řešit situaci silou a vojenští odstřelovači během krátkého okamžiku zabili tři muže, čtvrtý se vzdal, kapitán byl nezraněn. Podle amerického stanoviska jednali střelci v nouzi, protože jeden z pirátů namířil na zajatce zbraň, už dříve únosci hrozili, že kapitána při pokusu o jeho osvobození okamžitě zabijí. Jinak se na věc dívají piráti - podle jejich stanoviska se dosud hrálo podle zásady, že cizí majetek brát budou, ale životy ne - Odteď prý budou každého Američana nebo Francouze zabíjet.
Proč Francouz? Protože také Francouzi se rozhodli odpovídat silou, a to už dávno, ještě hluboko v loňském roce. K ráznému kroku se rozhodli i před pěti dny, podle francouzů prý s piráty nebyla rozumná řeč o dalším osudu unesené soukromé jachty. A tak francouzská armáda zaútočila, přičemž zahynul jeden z rukojmích a dva piráti. Další tři byli vzati do zajetí. Zajímavý je postup Francouzů i v tomto ohledu. Zatímco jiné státy předávaly zajaté piráty do sousední Keni k trestnímu stíhání nebo je dokonce propouštěly, protože byli zadrženi v somálských vodách, francouzská armáda zadržené bez váhání transportuje do Francie. Tam je staví před soud bez ohledu na to, že jsou občany jiné země a byli zadrženi v mezinárodních vodách. Je vidět, že ze všech států se zatím Francouzi chovají nejrozhodněji.
Zdá se však, že rozhodnost nemusí přinést jednoznačně pozitivní plody. Až dosud se piráti k zajatým posádkám chovali relativně slušně, a šlo jim hlavně o maximalizaci výkupného. Pokud se začnou bát o vlastní život, změní svůj přístup i k rukojmím - a těch už dnes mají ve své moci stovky. Mnozí experti tedy varují před další eskalací a také nesouhlasí s tím, aby se posádky vyzbrojovaly - tím by se z dosud civilních posádek stávaly polovojenské oddíly, a jejich lodě by nemohly být považovány za civilní plavidla.
Navíc, jak se ukazuje, tvrdá řešení zatím nikoho neodradila, během několika desítek hodin mezi osvobozením francouzské jachty a americké lodě byla unesena jiná čtyři plavidla. Tak tomu bude i nadále už jen proto, že piráti pravděpodobně nemají mnoho šancí vrátit se k svému původnímu řemeslu, totiž rybaření. Řešením tedy je, jak jsme se již zmínili, postavit Somálsko ekonimicky i jinak na nohy - zatím je vláda v Mogadišu zcela bezzubá, a místní úřady v jednostranně vyhlášené provincii Puntland jdou pirátům zcela na ruku.
Přesto se ukazuje, že ve světě je poptávka po rázných krocích. Tradičně mírumilovná až pacifistická BBC uveřejnila nadšenou studii o způsobu jednání britských a amerických dělových člunů, Ty dosti bezohledným způsobem během 19. století ničily africký obchod s otroky, například zajímáním cizích lodí nebo ostřelováním afrického pobřeží - snad by tedy podle BBC totéž mělo být učiněno i s vesnicemi současných somálských pirátů. Není vyloučeno, že se nakonec něco takového začne opravdu dít - ale i piráti mají prostor k dalšímu stupňování situace.
Ještě pozoruhodnější je nejen rétorika, ale i konání zmíněné Francie, tedy země, která měla tolik morálních problémů s postupem Američanů nebo Izraelců při zásazích vůči teroristům - její postup tváří v tvář únosům francouzských lodí by se dal shrnout velmi stručně: "Nebudeme ustupovat, pokud máme sebemenší šanci útočníky zlikvidovat silou. Na rozhovory je vždy dost času". Z pirátství u somálského rohu se tak nakonec stal problém, na kterém si západní civilizace může tříbit své hodnoty a názory.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.